Text/HTML

Vzdělávání pro základní a střední školy
zaměřené na rozvoj dovedností šetrných
k životnímu prostředí

Voda

Úvod – Srážky a odtokové poměry v KVK
Hydrogeologie, podzemní vody v Karlovarském kraji
Povrchové vody

           
Rašeliniště
          
Vodní plochy v KVK
         
Vodní toky v KVK

Kvalita vody v Karlovarském kraji
Znečištění vody
        
           
Znečišťující látky a jejich původ
                        Síra, dusík, fosfor
                        Těžké a toxické kovy
                                   Arsen
                                   Berylium
                                   Kadmium
                                   Rtuť
                                   Mangan, železo         
                                   Olovo

                        Organické sloučeniny
                                   PAU
                                   Sloučeniny chlóru
                                               PCB
                                               DDT
                                               AOX

            Zdroje znečištění v Karlovarském kraji
          
Eutrofizace
          
Důsledky znečištění pro ekosystémy

Pitná voda
            
Voda z kohoutku, studny, balená
          
Zdroje pitné vody pro veřejné zásobování v KVK
          
Úprava pitné vody
          
Úprava a distribuce pitné vody v Karlovarském kraji
          
Spotřeba pitné vody
          
firmy dodávající pitnou vodu
          
voda z vodovodu x studně x balená

Odpadní vody
            
Množství odpadních vod
          
Typy odpadních vod
          
ČOV v Karlovarském kraji

Povodně
Lázně a minerální voda

            
Vznik minerálních vod
          
Radonová voda
          
Minerální prameny a lázně Karlovarského kraje

Srážky a odtokové poměry v Karlovarském kraji

Většina Karlovarského kraje náleží do povodí Ohře, která společně se svými přítoky odvodňuje oblast do Labe. Do Labe odchází i vody ze západního okolí Božího Daru, které odvádí Zlatý potok a Černá na území Německa. Malá část území na východě a jihovýchodě kraje spadá do povodí Berounky a je odvodňována prostřednictvím Střely a Kosového (Kosího) potoka a jejich přítoků.

Celé území má malou až velmi malou retenční schopnost, nezastupitelnou úlohu pro zadržování vody tu zastávají četné rybníky a vodní nádrže.

Retenční schopnost krajiny je schopnost zadržovat vodu a zabraňovat jejímu rychlému odtoku z konkrétní oblasti. Při malé retenční schopnosti snadněji dochází k extrémním stavům (povodním a naopak velkým suchům) a zároveň se snadněji odplavují živiny. Velkou schopnost zadržovat vodu mají zejména porosty dřevin (lesy, zaplavované nivy v okolí řek), mokřady, nádrže a rybníky, významné jsou také přirozené toky s meandry a s takovým okolím, kde se může voda rozlít mimo břehy a nezpůsobí škody na majetku, doplňují je tůně a další drobné vodní plošky a toky. Naopak napřímená koryta s betonovým opevněním mají retenční schopnost velmi malou, voda jimi protéká velmi rychle a téměř žádná nemůže prosáknout ani do okolní půdy.

Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek se v oblasti pohybuje kolem 700 mm, Krušné hory však vytváří srážkový stín, který se nejvíce projevuje v jihovýchodní části bývalého okresu Karlovy Vary. Zde zároveň působí i srážkový stín Doupovských hor a průměrné srážky se tu pohybují pod 550 mm ročně. Nejvíce srážek naopak spadne na nejvyšších hřebenech Krušných hor, až 1100 mm za rok. 

Zdroj mapy: Portál ČHMÚ

http://www.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_3_Mapy_char_klim

 

Zdroje: Zahradnický, J., Mackovčin, P. (eds.) a kol.: Plzeňsko a Karlovarsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, J. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XI., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2004.

Informační portál Karlovarského kraje, http://www.kr-karlovarsky.cz

Zpět

Hydrogeologie, podzemní vody

Hydrogeologie se zabývá studiem podzemních vod. Zkoumá jejich původ, výskyt a jeho podmínky, množství, kvalitu (fyzikální a chemické složení) či vztah podzemních vod k okolnímu prostředí.

Kromě toho, že jsou vyhledávány nové zdroje podzemních vod a zkoumáno jejich složení a stav, řeší hydrogeologie i ochranu podzemních vod před znečištěním nebo nápravu, pokud ke znečištění dojde. Velký význam mají také hydrogeologické průzkumy, které se provádí zejména před výstavbou v místech, kde je nezbytné znát hloubku podzemní vody či propustnost hornin.

Hydrogeologie zahrnuje poznatky různých vědních oborů (geologie, hydraulika a hydrologie, chemie a další) a technických disciplín (např. vodárenství), podle zaměření se rozděluje do více odvětví (regionální hydrogeologie, hydrogeologie minerálních vod apod.).

Výskyt, kvantitu i chemické složení podzemních vod určuje geologická stavba dané oblasti a doplňování vodami z povrchu (z dešťových srážek, tání sněhu nebo z vodních toků).

Podzemní vody bývají méně znečištěné než vody povrchové a jasou hojně využívány jako zdroje pitné vody (49 % ročně vyrobené pitné vody v ČR pochází z podzemních zdrojů). K zabránění znečištění významných zdrojů prostých i minerálních podzemních vod jsou kolem nich vyhlašována ochranná pásma.

Mezinárodní věhlas má Karlovarský kraj díky výskytu velkého množství zdrojů minerálních vod. Díky nim se tu koncentruje nejvíce lázeňských míst v ČR. Tyto zdroje jsou soustředěny zejména na území bývalých okresů Karlovy Vary a Cheb (okolí Karlových Varů, Mariánských Lázní, Lázní Kynžvart, Františkových Lázní). Vedle minerálních pramenů jsou v těchto oblastech soustředěny i největší zásoby prostých podzemních vod.

Podzemní vody mají na většině území poměrně dobrou kvalitu, kromě ochranných pásem pomáhá udržet nízký stupeň znečištění i chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Chebská pánev – Slavkovský les. Nejkvalitnější podzemní vody se nacházejí v  oblasti prameniště Nebanice, oproti tomu těžko využitelné jsou zdroje podzemních vod v okolí Nejdku, které obsahují berylium, toxický a velmi těžko odstranitelný prvek s karcinogenními účinky.

Minerální podzemní vody slouží jednak k léčebným účelům, jednak k plnění do lahví a prodeji, mnoho zdejších pramenů je využíváno individuálně místními obyvateli. Prosté podzemní vody jsou používány jako zdroje pitné vody, často v kombinaci s povrchovými.

Minerálním vodám se věnuje samostatná kapitola.

Zdroje:

Kříž, H.: Hydrologie podzemních vod. Academia, Praha 1983

Regiony mělkých podzemních vod v ČSR, 1:500 000, GgÚ ČSAV, Brno 1971

HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM http://heis.vuv.cz/default.asp?typ=00

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje: http://webmap.kr-karlovarsky.cz/prvk/

Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2010: 
http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/monit/voda_10.pdf

Zpět

Povrchové vody

Karlovarský kraj se pyšní velkou rozmanitostí útvarů povrchových vod. Členitý reliéf umožňuje najít na relativně malém území horské potoky a bystřiny a zároveň větší říční toky v nižších polohách. Vodní plochy z velké části vytvořil člověk, ať už se jedná o rybníky a jejich soustavy, údolní vodní nádrže, plochy odkališť u průmyslových areálů nebo jezera vytvořená při rekultivacích území po těžbě uhlí. Mozaiku vodních a mokřadních biotopů doplňují přirozené i umělé tůně a četná rašeliniště.

K ochraně kvality povrchových vod je v Karlovarském kraji vyhlášena CHOPAV Krušné hory.

Zpět

Rašeliniště

Rašeliniště patří k nejvýznamnějším a také nejzranitelnějším biotopům na pomezí útvarů podzemních a povrchových vod. Vznikají v prostředí s trvalým zamokřením půdy a s nízkým obsahem živin (N, P). V těchto podmínkách dochází jen velmi málo k rozkladu odumřelé organické hmoty, většina se jí hromadí v podobě rašeliny (humolitu).

Podle vzniku rozlišujeme tři typy rašelinišť. Slatiniště vznikají v místech s vysokou hladinou podzemní vody, tedy v zamokřených terénních depresích (mrtvá ramena toků, okraje vodních ploch) a v blízkosti pramenů. Obsah minerálních látek je vysoký. Přechodová rašeliniště jsou zásobována srážkami i podzemní vodou a kromě samovolného vzniku se mohou vyvinout ze slatinišť. Vrchoviště vznikají postupně z mělkých rašelinišť. Zamokření těchto ploch zajišťují dešťové srážky, obsah minerálních látek je zde nízký a v takovýchto podmínkách vzniká pravá rašelina. Název vznikl podle tvaru těchto ploch, které bývají ve svém středu mírně vyklenuté a snižují se směrem k okrajům.

V Karlovarském kraji se vyskytují všechny tři typy rašelinišť, celkově se zde nachází stovky jednotlivých lokalit, nejvýznamnější jsou soustředěny v Krušných horách a Slavkovském lese. Drobná slatiniště se typicky vytváří v blízkosti přirozených vývěrů minerálních vod, vrchoviště pak hlavně ve vyšších horských polohách.

Nejvýznamnější rašeliniště Karlovarského kraje jsou vyhlášena zvláště chráněnými územími. K nejznámějším patří NPR SOOS, NPR Božídarské rašeliniště či NPR Kladské rašeliny, která je největším chráněným územím v kategorii NPR. Některá rašeliniště jsou také jako evropsky významné lokality součástí soustavy Natura2000.

Téma rašelinišť najdete také v kapitole o přírodě a krajině.

Popis zvláště chráněných rašelinišť a další informace k tomuto tématu lze najít na stránkách AOPK ČR, zde si lze stáhnout leták k rašeliništím západních Krušných hor. Seznam EVL v Karlovarském kraji si můžete prohlédnout na stránkách Natura2000.

 Zdroj: AOPK ČR

Zpět



Vodní plochy v Karlovarském kraji

Největší vodní plochou kraje je vodní nádrž Jesenice, která je jednou z devíti zdejších vodních nádrží. Leží na řece Odravě asi 5 km od Chebu. Byla vybudována v letech 1957-61 jako zásobárna vody pro průmyslové podniky na Sokolovsku a jako ochrana před povodněmi, dnes slouží především rekreačním účelům. Po 22 m vysoké a 792 m dlouhé hrázi dnes vede silnice I. třídy č. 21, vodní plocha dosahuje výměry 760 ha. Přehrada dostala jméno po vsi, jejíž převážná část byla nádrží zatopena.

Tab. 1: Vodní nádrže v Karlovarském kraji

Název

Tok

vodní plocha (ha)

rok uvedení do provozu

hlavní využití

více informací

Skalka

Ohře

378

1964

E, N, O, R

http://www.poh.cz/vd/skalka.htm

Jesenice

Odrava

760

1961

E, N, O, I

http://www.poh.cz/vd/jesenice.htm

Horka

Libocký potok

130,24

1970

V, O

http://www.poh.cz/vd/horka.htm

Podhora

Teplá

95,02

1956

V, O

http://www.poh.cz/vd/podhora.htm

Březová

Teplá

76,8

1937

O, E, R, I

http://www.poh.cz/vd/brezova.htm

Stanovice

Lomnický potok

142

1978

V, O, E, I

http://www.poh.cz/vd/stanovice.htm

Žlutice

Střela

167,4

1968

V, N, E, O

http://www.pvl.cz/download/
zlutice.pdf

Mariánské Lázně

Úšovický potok

4,3

1896

V, O

http://www.poh.cz/vd/marianky.htm

Myslivny

4,06

1959

V, O

http://www.poh.cz/vd/myslivny.htm

Hlavní využití: E – energetické využití (součástí je vodní elektrárna), N – nadlepšování stavu vody v toku pro potřeby průmyslu, O – protipovodňová ochrana, P – zdroj vody pro průmysl, R – rekreační využití, V – zdroj pitné vody.

Zdroj: Zahradnický, Mackovčin et al., 2004

Další dvě velké vodní plochy vznikly, resp. vznikají zatopením starých důlních děl v blízkosti Sokolova. Jezero Michal o ploše 30 ha a jeho okolí slouží několik posledních let jako veřejné koupaliště s rozsáhlou nabídkou sportovních a rekreačních atrakcí. Vzniklo na místě povrchového dolu Michal a starších hlubinných dolů. Zatopením tří dotěžených hnědouhelných povrchových dolů a několika starších hlubinných má vzniknout druhá největší vodní plocha kraje o rozloze kolem 500 ha. Budoucí jezero Medard má mít délku okolo 4 km a hloubku až 50 m a má se stát centrem rekreace a vodních sportů. Napouštění jezera začalo již před 3 roky a ještě několik let bude trvat. Zpočátku byly zdrojem jen důlní vody a dešťové srážky, později byla do jezera přivedena voda z řeky Ohře. V původním korytě musí zůstat určité množství vody a jen nadbytek nad tímto množstvím smí být převáděn do jezera, množství vody v řece Ohři tedy ovlivňuje celkovou délku napouštění nádrže. 

V karlovarském kraji se nachází velké množství rybníků, samostatných i soustředěných v několika soustavách. Na Chebsku je to rybniční soustava západně od Františkových Lázní.  Největším rybníkem je tu Městský rybník neboli Amerika s rozlohou 45 ha. Stejně jako Mlýnský, Plochý, Okouní a další zdejší rybníky je chovný. Zároveň je ale významným hnízdištěm a shromaždištěm vodního ptactva a je chráněn jako přírodní památka. Další rybníky se nachází v jižním okolí Mariánských lázní, několik soustav obklopuje Ostrov nad Ohří. Jihozápadně od města jsou to Ostrovské rybníky, severně leží Borecké rybníky vybudované v 17. století. Území je bohaté na výskyt obojživelníků a v zachovalém prostředí se daří kromě nich a vodních ptáků i vzácným druhům rostlin, obě lokality jsou součástí soustavy Natura2000. Větší množství rybníků najdeme i v okolí Bochova, mezi Bečovem nad Teplou a Toužimí, v okolí Teplé u Mariánských Lázní (zdejší Betlémský rybník je vyhledávaným rekreačním místem) a na mnoha dalších místech. Kladská představuje například zástupce horských rašelinných rybníků. Tam, kde nejsou rybníky příliš intenzivně rybářsky obhospodařovány, představují důležité biotopy obojživelníků a plazů, i chovné rybníky jsou významným útočištěm vodních ptáků. Mnoho z těchto lokalit je chráněno a všechny představují výraznou estetickou hodnotu zdejší krajiny.

Obojživelníkům se daří i v méně krásném prostředí, s oblibou se usidlují i v těsné blízkosti průmyslových areálů nebo dolů. Klasickým příkladem je okolí elektrárny Vřesová. Spolu s různými druhy bezobratlých obojživelníci rychle osidlují i vodní plochy (včetně dočasných) na výsypkách nebo územích opuštěných po těžbě, příkladem mohou být chráněná územíPískovna Erika nebo Matyáš. Tyto lokality, pokud mají být zachovány, však potřebují trvalou péči člověka. Nemusí být příliš častá, ale je nezbytná, v opačném případě lokality během několika desetiletí zarostou a přemění se v les, kde tůně buď vyschnou a zaniknou nebo budou tak zastíněné, že obojživelníkům přestanou vyhovovat.

 

Zdroje: David P., Soukup V. (2010): Velká turistická encyklopedie. Karlovarský kraj. Euromedia Group k. s. – Knižní klub, Praha, 256 s.

            Zahradnický, J., Mackovčin, P. (eds.) a kol.: Plzeňsko a Karlovarsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, J. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XI., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2004.

Zpět


Vodní toky v KVK


Ohře

Největším a nejvýznamnějším tokem Karlovarského kraje je řeka Ohře. Pramení v Přírodním parku Smrčiny (Naturpark Fichtelgebirge) v SRN pod horou Schneeberg, asi 35 km od Chebu. Na území ČR vstupuje u Pomezí nad Ohří a po 246,5 km toku se v Litoměřicích vlévá do Labe.  Celková délka Ohře je 316 km a velikost povodí 5 614 km2 (z toho je 4 601 km2 v ČR).  Ohře u nás teče směrem od západu k východu a území severozápadních Čech rozděluje na dvě části s odlišnou geologickou stavbou. České povodí Ohře patřilo od pradávna k nejhustěji obydleným územím státu. Dolní tok řeky pak leží v oblasti s nejnižšími průměrnými srážkami v ČR.

Nedaleko za hranicemi leží na Ohři vodní nádrž Skalka, mezi Bočí a Lužným tvoří tok řeky hranici Karlovarského a Ústeckého kraje.

Významnými levostrannými přítoky Ohře jsou Libocký potok, Svatava a Rolava, pravostrannými pak Reslava, Odrava, Teplá a Lobezský potok.


Reslava

Tato říčka pramení v Německu, později tvoří část česko-německých hranic a přímo na hranici se vlévá do Ohře. Reslava byla téměř 200 let významná zejména znečištěním rtutí, pocházejícím z chemické továrny Marktredwitz. Továrna byla uzavřena v roce 1985, rtuť se však udržuje v sedimentech i v tělech ryb v Reslavě, Ohři a vodní nádrži Skalka dodnes.                      

Více zde.


Libocký potok

Potok pramení jako Přední Liboc v podmáčených lesních loukách západního Krušnohoří 675 m n. m., 2,5 km západně od osady Sněžná. Společně s potokem Zadní Liboc se pak pod Hamerským vrchem slévají v malou říčku s celkovou délkou toku 30,2 km. Libocký potok prochází 6 km dlouhou vodní nádrží Horka, ze které čerpá pitnou vodu např. město Sokolov. Do Ohře ústí zleva ve výšce 415 m n. m. těsně před Kynšperkem nad Ohří.


Svatava

Prameniště Svatavy se nalézá na německém území u saského Schönecku nedaleko česko-německé hranice v nadmořské výšce 710 m. Jedná se o největší levobřežní přítok Ohře, do které ústí po 40,2 km (z toho 28,4 km v Čechách) v Sokolově. Tato říčka je spjata s průmyslovou výrobou karlovarského kraje, prochází jak Kraslicemi, tak i městečkem Oloví, známým nejen těžbou a zpracováním olovnaté rudy, ale také sklářstvím a výrobou zrcadel.


Rolava

Divoká horská říčka Rolava sbírá vodu ve vrcholových krušnohorských rašeliništích asi 1 km severně od horské osady Rolava 918 m n. m. Na horním toku protéká malebnou krajinou Přírodního parku Přebuz a Přírodního parku Jelení vrch, následně se stéká s neméně půvabným Slatinným potokem. Proplouvá i třemi městy, Nejdkem, Novou a Starou Rolí. Do Ohře vtéká zleva po 35,9 km v Karlových Varech-Rybářích.


Teplá

Tato významná západočeská říčka pramení v nadmořské výšce 784 m na rašeliništních loukách 3 km severovýchodně od Mariánských lázní v prostoru přírodní rezervace Prameniště Teplé. Teplá napájí přehradní nádrž Podhora, za ní skupinu rybníků s největším Betlémským a Starým a dále pokračuje kolem stejnojmenného premonstrátského kláštera Teplá založeného již v r. 1197. Na toku leží také město Teplá, Bečov nad Teplou a konečně i přehrada Březová, nazvaná podle stejnojmenné obce pod hrází.

Již podle starého slovanského názvu lze nalézt souvislost s termálními karlovarskými prameny, které ohřívaly nejspodnější tok řeky natolik, že Teplá ani v nejtužší zimě nezamrzala. Pod vyhlídkou Karla IV. vtéká řeka do Karlových Varů, kde se v nadmořské výšce 367 m po 64,2 km vlévá zprava do Ohře.


Bílý Halštrov

Řeka Bílý Halštrov v Čechách pouze pramení, po 11,1 km naše území opouští a v Německu se jako Weisse Elster (celková délka 257 km) vlévá do řeky Sály (Saale) a následně do Labe. Jen málokterá řeka má tak jednoznačně vymezené prameniště, 722 m n. m. jej v Ašském výběžku 1,5 km severně od vsi Výhledy označuje více než sto let starý kamenný památník. Bílý Halštrov na našem území protéká kopcovitou krajinou Ašské vrchoviny, leží na něm malá přehradní nádrž Bílý Halštrov, dříve sloužící jako rezervoár pitné vody pro město Aš, dnes už se k původním účelům nevyužívá.


Střela

Řeka Střela pramení na Tepelské plošině severovýchodně od obce Prachomety v nadmořské výšce 678 m a ústí před Liblínem ve výši 272 m n. m. zleva do Berounky. Střela protéká Žlutickou přehradou, sloužící jako nádrž na pitnou vodu, a dále vstupuje do přírodního parku Horní Střela, kde mezi obcí Dvorec a Rabštejn nad Střelou Karlovarský kraj opouští. Celková délka toku řeky činí 97,4 km.



Blatenský vodní příkop

Blatenský vodní příkop byl vytvořen kvůli rozvoji těžby a zpracování rud v Horní Blatné, přiváděl potřebnou vodu do příslušných podniků. Byl vystavěn v letech 1540-1544 a vede z božídarských rašelinišť v povodí říčky Černé, přes Rýžovnu, kolem Bludné a po severním úpatí Blatenského vrchu do Horní Blatné a na jejím jihozápadním okraji ústí do Blatenského potoka. Celková délka je téměř 12 km. V roce 2001 byla dokončena rekonstrukce celého kanálu, který byl před ní zanesený a na mnoha místech výrazně poničený. Rekonstrukce proběhla kvůli nutnosti odvést rašeliništní vody s huminovými látkami (které kromě chemického složení ovlivňují i barvu, chuť a pach vody a je velmi složité je odstranit), které jinak stékaly do vodárenské nádrže Myslivny. Ta je hlavním zdrojem pitné vody pro příhraniční obce. Opravy byly prováděny podle plánů rekonstrukce z 30. let 20. století.


Dlouhá stoka

Druhým významným uměle vytvořeným vodním kanálem v Karlovarském kraji je Dlouhá stoka, která prochází větší částí Slavkovského lesa. Byla vybudována, aby přiváděla vodu k dolům a hutím (především na cínovou rudu) kolem Horního Slavkova a Krásna, plavilo se po ní také dřevo. V době svého vzniku – postavena byla v letech 1531-1536 – to byla jediná takto velká a takovým způsobem provedená stavba svého druhu v Evropě. Vychází z Kladského rybníka a část trasy vede v místě ještě staršího kanálu, celková délka měří 24,2 km. Šířka bývala kolem 2 m a průměrná hloubka 1 m. Svého času napájela asi 10 báňských rybníků a poháněla přes 50 rudných mlýnů. Po 2. světové válce stoka téměř zanikla díky těžbě a také zemědělství – voda z kanálů byla sváděna na pastviny, kde sloužila k napájení dobytka. V současné době je vytvořen projekt obnovy Dlouhé stoky a práce postupně probíhají.

Podrobnější informace zde.

Zajímavé informace o vodopádech nejen v Karlovarském kraji najdete na těchto stránkách.

Zdroje:
http://slavkovskyles.sweb.cz/pages/dlouha%20stoka.html
http://cestovani.krkarlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Priroda/Vodstvo/Stranky/Dlouhastoka.aspx
http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Priroda/Vodstvo/Stranky/Ohre.aspx

plán povodí Ohře: http://www.poh.cz/VHP/pop/index.html

Zpět

Kvalita vody v Karlovarském kraji

Karlovarský kraj patří (spolu s Libereckým a Královéhradeckým krajem) mezi 3 kraje s nejlepší jakostí vody ve vodních tocích v republice. Stejně jako v jiných oblastech ČR i zde se kvalita vody výrazně zlepšila v posledních dvou desetiletích, přesto na některých místech a v některých ukazatelích není zdaleka ideální. Nejkvalitnější vodu najdeme zpravidla ve vyšších polohách, kde je jednak málo zdrojů znečištění a jednak zde toky mají častěji přirozený charakter a zachovanou samočisticí schopnost. K celkově dobré kvalitě vod přispívá i vysoká lesnatost kraje. Nejohroženější jsou vody v místech, kde je soustředěn průmysl, v Karlovarském kraji tedy především v oblasti Sokolovska, popřípadě okolí některých dalších měst (Ostrova, Nejdku). Významným zdrojem znečištění vod je také zemědělství, v Karlovarském kraji je však rozvinuto méně než v ostatních částech republiky.

K nejvíce znečištěným tokům v kraji patří Chodovský potok a toky v Sokolově a blízkém okolí, nejčistší jsou pak toky v horských polohách v okolí hranic se SRN.

Obr. 3: Znečištění povrchových vod v ČR

Modrá - neznečištěná a mírně znečištěná voda, zelená - znečištěná voda, žlutá - silně znečištěná voda, červená - velmi silně znečištěná voda

Zdroj: http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Pollution.pdf

Ve všech krajích republiky je celoročně sledována kvalita koupacích vod, v létě je hlavním sledovacím znakem výskyt sinic. V Karlovarském kraji jsou každoročně nejhorší situace na vodní nádrži Skalka a Velkém rybníce u Hroznětína.  Problematika vodní nádrže Skalka byla řešena v roce 2009 mezinárodním projektem, více o něm zde.

Kvalitu vody v koupacích místech Karlovarského kraje můžete průběžně sledovat na těchto stránkách.

Více k tématu: Kvalita vody v čr a vývoj:

http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akt-tema.nsf/$pid/MZPMSFT33PSN

Znečištění povrchových vod v ČR: http://www.cuni.cz/IFORUM-1130.html

Zpět

Znečištění vody

Znečišťující látky

Ke znečištění vody dochází nejčastěji vypouštěním odpadních vod z městských aglomerací, průmyslových a zemědělských areálů, průsaky půdou, splachy z polí, obcí, podniků i z dopravních komunikací a také haváriemi. Nepříznivé podmínky ve vodách můžou být dány i přirozeně – těžké kovy nebo jiné látky, které negativně ovlivňují kvalitu vody pro vodní ekosystémy i člověka, se mohou do vody dostávat z geologického podloží.

Tepelné znečištění je jedním z typů fyzikálního znečištění vody, které je nejčastěji způsobené činností člověka (je antropogenního původu). Zdrojem tohoto typu znečištění jsou zpravidla chladící vody z elektráren, hutí a jiných průmyslových provozů. Jednou ze zvláštností Karlovarského kraje je říčka Teplá, jejíž vodu ohřívají horké minerální prameny, které do ní vytékají.

K mechanickému znečištění počítáme zejména znečištění půdou odplavenou z okolí toků, kaly z průmyslové výroby a dalším materiálem. Částice, které se dostávají do vody, nemusí být toxické, usazováním ale dochází k zanášení koryt toků a vodních ploch a také technických prvků – potrubí, výpustních zařízení apod.

Do vodních toků se dostávají vypouštěním nebo splachováním z okolí také takové látky, jako jsou odpady ze živočišné výroby, hnojiva živočišného původu nebo splaškové vody z lidských sídel. Mluvíme o biologickém znečištění. Takové odpadní vody musí být před vypouštěním čištěny v biologických čistírnách odpadních vod. Takovýto odpad, stejně jako například těla uhynulých vodních živočichů, je rozkládán vodními mikroorganismy a při rozkladných procesech je spotřebováván kyslík. Jednou ze základních veličin, které charakterizují kvalitu vody je tzv. BSK5 (pětidenní biologická spotřeba kyslíku). Znamená to množství kyslíku spotřebované při rozkladných procesech ve vodě za pět dnů a stanovuje se jím nepřímo množství organických látek podléhajících rozkladu, tedy míra biologického znečištění vody.

V pitné vodě se sleduje výskyt tzv. koliformních bakterií. Jsou to mikroorganismy pocházející ze zažívacího ústrojí člověka i ostatních živočichů, do vody se dostávají s fekáliemi. Některé kmeny těchto bakterií jsou neškodné, nebo jen mírně škodlivé při větší koncentraci, další jsou ale patogenní (rod Salmonella, Campylobacter, patogenní kmeny Escherichia coli). Zajímavostí je, že pitná voda se testuje na výskyt neškodných kmenů koliformních bakterií – jsou snáze zjistitelné, protože je jich ve vodě větší koncentrace a přežívají déle. Pokud ve vodě nejsou tyto neškodné kmeny, nebudou v ní ani patogenní.

K biologickému znečištění vod můžeme řadit i nadměrný výskyt sinic. Sinice jsou bakterie, které přirozeně tvoří součást fytoplanktonu (mikroorganismy rostlinného původu, které se volně vznáší ve vodě). V prostředí s vysokým obsahem živin (fosforu a dusíku) mají tendence se přemnožovat a vytvářet u vodní hladiny souvislé zelené povlaky. Mnohé druhy sinic produkují toxiny, které můžou u citlivějších lidí způsobit kožní alergie nebo nevolnosti při požití znečištěné vody. K nadměrnému množení přispívá i například vyšší teplota vody. Podrobněji se vlivem sinic budeme zabývat v samostatném bodu o eutrofizaci.

Zdroj: Indikátory fekální kontaminace vody: http://szumak.xf.cz/download/dfp.pdf

Multimediální ročenka ŽP: http://vitejtenazemi.cenia.cz/slovnik/index.php?article=21

Nejobsáhlejším a nejsložitějším typem znečištění vody je znečištění chemické. Do vody se následkem lidské činnosti dostává celá řada organických i anorganických látek, které mohou být nebezpečné samy o sobě nebo v reakci s vodou či jinými v ní obsaženými látkami. Část škodlivých látek je dnes z odpadních vod odstraňována v čistírnách, které mají jak jednotlivé obce, tak větší průmyslové podniky. Toxické sloučeniny jsou zde rozkládány na neškodné nebo jsou z vody oddělovány. Problém však zůstává s některými sloučeninami, které nelze běžnými postupy z odpadních vod odstranit. Navíc je potřeba řešit likvidaci kalů – odpadů z čistíren odpadních vod (ČOV), které mohou stále obsahovat toxické látky – ne všechny škodliviny se totiž dají beze zbytku odbourat.

Následující přehled uvádí některé chemické látky s významem pro Karlovarský kraj, podrobnější informace včetně množství dalších látek lze získat např. zde nebo zde.

Zpět


Síra, dusík, fosfor

Tyto tři chemické prvky se přirozeně vyskytují v jednotlivých složkách životního prostředí. Jejich sloučeniny patří ale také k základním produktům lidské činnosti a vinou reakcí s okolním prostředím nebo jen kvůli velmi vysokému obsahu těchto prvků mohou být škodlivé pro ekosystém i pro člověka.

Oxidy síry a dusíku vznikají spalováním fosilních paliv – oxidy síry především v elektrárnách spalováním hnědého uhlí, oxidy dusíku v motorech automobilů. Oba tyto plyny se dostávají do atmosféry a reagují s kyslíkem a s vodou, čímž se mění na kyselinu sírovou a kyselinu dusičnou. Na zem se pak dostávají v podobě kyselých dešťů a mimo jiné mohou způsobovat i výrazné snižování pH vod. Nebezpečí těchto oxidů spočívá i v tom, že se mohou zpět na zem dostat velmi daleko od místa svého vzniku.

Rozsáhlé informace o kyselých deštích najdete v publikaci Kyselý déšť stále s námi.

Dusičnany a fosforečnany se uvolňují do prostředí zejména z hnojiv a pesticidů, kromě toho vznikají i v chemickém průmyslu a také odpadní vody z domácností jsou bohaté zejména na fosforečnany pocházející hlavně z čisticích prostředků.

Dusičnany patří k hlavním škodlivinám obsaženým v podzemních vodách.

Kromě toho, že tyto látky způsobují eutrofizaci vod, jsou ve vyšších koncentracích škodlivé pro člověka, citlivé jsou zejména malé děti. Z toho důvodu jsou pro pitnou vodu stanoveny nejvyšší přípustné obsahy dusičnanů – 15 mg/l pro kojeneckou vodu, 50 mg/l pro běžnou. Zároveň jsou každé 4 roky vytipovány oblasti, ve kterých je toto množství ve zdrojích pitné vody překročeno nebo kde by mohlo dojít ke zhoršení kvality vody. Tato místa jsou označena jako zranitelné oblasti a jsou v nich stanoveny přesné podmínky pro používání hnojiv a pesticidů v zemědělství.  V Karlovarském kraji jsou v současné době zranitelné oblasti velmi malé – viz mapu.

Obr. 4: Zranitelné oblasti v rámci ČR


Zpět


Těžké a toxické kovy

Ne všechny těžké kovy jsou v běžném množství pro živé organismy toxické (například železo) a ne všechny toxické kovy patří mezi kovy těžké (např. berylium). Některé z nich jsou pro organismy v určitém množství přímo nezbytné (zinek, měď, železo), jiné jsou i v nízkých koncentracích toxické (rtuť, olovo, kadmium).

Většina z těchto kovů se přirozeně dostává do prostředí, tedy i do vody, zvětráváním matečných hornin a rud daných kovů. Jejich množství vydatně zvyšuje z lidských činností zejména metalurgický či chemický průmysl, spalování fosilních paliv nebo doprava.                    

Zdroj obr.: http://knc.czu.cz/~vachm/ech/predn_5.ppt

Zdroje: http://ekologie.upol.cz/ku/etxo/toxikologie_kovu.pdf

http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_HIO/kapitoly/Skodliviny/Tezkovyuvod.htm

Zpět

Arsen (As)

V přírodě se vyskytuje v sulfidických (síru obsahujících) rudách, různých horninách a půdách, odtud se vyplavuje do vody. Z lidských činností patří k nejvýznamnějším zdrojům spalování fosilních paliv, hutní průmysl či používání pesticidů, do podzemních vod může prosakovat i ze špatně zabezpečených skládek odpadů a je i součástí odpadních vod z praní prádla.

Malá část sloučenin arsenu je neškodná, většina ostatních je však toxická nebo se chemickými reakcemi v těle člověka či dalších živočichů toxickým stává. Je to prvek s karcinogenními účinky, může způsobit rakovinu plic, kůže, jater, ledvin či močového měchýře. Arsen také inhibuje (zpomaluje, utlumuje) biochemické pochody.

Podrobnější i formace a způsoby sledování zde.

Zpět

Berylium (Be)

K antropogenním zdrojům berylia patří spalování fosilních paliv, metalurgický a elektrotechnický průmysl, do povrchových vod se obvykle dostává spadem, do podzemních v důsledku kyselých srážek.

Berylium přijímané v potravě a pitné vodě představuje velmi závažné zdravotní riziko. Zejména jeho soli jsou karcinogenní a toxické, způsobují poškozování jater, ledvin a nervového systému.  

Zpět

Kadmium (Cd)

Přírodním zdrojem kadmia v povrchových vodách je zvětrávání rud zinku. K antropogenním zdrojům pak patří fosforečnanová hnojiva, spalování fosilních paliv nebo odpadní vody ze zpracování rud nebo výroby nikl-kadmiových baterií. Závažným zdrojem jsou také nesprávně likvidované akumulátory.

Jedná se o prvek velmi toxický, který poškozuje především ledviny, dále pak játra, kosti, plíce či trávicí soustavu. Poškozuje plod v těle matky a předpokládá se, že způsobuje rakovinu plic a prostaty.
Více zde.

Zpět

Rtuť (Hg)

Přírodních zdrojů rtuti v povrchových vodách je velmi málo, hlavním antropogenním zdrojem je spalování fosilních paliv a odpadů, významné je i používání hnojiv a fungicidů s obsahem rtuti.

Rtuť se řadí k nejtoxičtějším prvkům. Sloučeniny rtuti se kumulují zejména v ledvinách, méně v játrech a slezině. Příznaky otrav jsou různé, od studených končetin a vypadávání vlasů až po poškození mozku a centrální nervové soustavy. 

Více zde.

Zpět


Mangan (Mn), železo (Fe)

Přírodním zdrojem manganu v povrchových vodách je zejména zvětrávání železných a manganových rud. Antorpogenními zdroji mohou být např. odpadní vody ze zpracování rud, z metalurgických závodů a z chemických provozů.

Tyto prvky nejsou toxické, způsobují zhoršení chuťových vlastností vody i jejího vzhledu a mohou se usazovat ve vodovodních trubkách.

Zpět


Olovo (Pb)

Přirozeně se může olovo do vod dostávat zvětráváním rud s jeho obsahem, antropogenní zdroje jsou však značně významnější. Řadí se k nim odpadní vody ze zpracování a těžby olověných rud, spalování odpadů, zapravování čistírenských kalů do půdy nebo výroba akumulátorů.

Olovo může způsobovat poškození ledvin a jater, nervového systému (vedoucí až ke snížení IQ, při velkých dávkách i ke smrti), červených krvinek, cév nebo svalstva.

Více zde.

Zpět

Organické sloučeniny

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) (benzopyren)

Tato skupina látek vzniká nedokonalým spalováním materiálů obsahujících uhlík (tedy i fosilních paliv), jsou obsaženy v dehtu a asfaltu. Jako zdroj se uvádí i výroba hliníku.

PAU jsou toxické, mohou způsobovat rakovinu, poruchy reprodukce a mutace u celé řady živočichů. Jsou velmi odolné proti přirozeným rozkladným procesům.

Více zde.

Zpět

                                  

Sloučeniny chlóru

Polychlorované bifenyly (PCB)

Tyto látky se dnes již nevyrábí, stále je však využíváno mnoho výrobků, které je obsahují a dalším zdrojem jsou pak jejich odpady. Dříve se PCB hojně používaly v kondenzátorech, transformátorech a dalších elektrických zařízeních, dále jako přísada do nátěrových hmot či tiskařských barev, do prostředků na ochranu rostlin a podobně.

PCB vykazují vysokou perzistenci (odolnost) vůči rozkladu a kumulují se (hromadí) v tukových tkáních. Zejména u mořských savců a vodních ptáků způsobují poruchy reprodukce. U člověka se PCB koncentrují také v játrech a mateřském mléce a ovlivňují celou řadu orgánů – např. oči, srdce, játra, štítnou žlázu, nervovou, reprodukční či dýchací soustavu. Nebezpečné jsou zejména pro těhotné ženy a malé děti. 

Více zde.

Zpět

DDT

DDT se u nás v minulosti běžně používal v zemědělství jako insekticid (prostředek na hubení hmyzu). V prostředí však díky perzistenci zatím stále zůstává z dřívější doby a je také možné, že část se ho k nám dostává ze vzdálenějších států, kde jeho používání dosud není zakázáno.

DDT negativně ovlivňuje rozmnožovací schopnost živočichů i člověka a zdravý vývoj plodu. U člověka pravděpodobně způsobuje rakovinu jater a ovlivňuje nervovou soustavu.

Více zde.

Zpět


Halogenované organické sloučeniny (jako AOX)

Takto označovaná skupina látek zahrnuje v drtivé většině člověkem vyrobené sloučeniny s obsahem fluóru, chlóru, bromu nebo jodu. Celosvětově je hlavním zdrojem těchto látek zpracování celulózy a výroba papíru, dále také chemický či textilní průmysl a v menší míře také úprava vod chlórováním.

Jedná se o velmi širokou skupinu látek, která zahrnuje i chemické sloučeniny vysoce toxické pro ryby a další vodní organismy. Některé z těchto látek u člověka mohou vyvolávat rakovinu. Jedná se o látky stabilní, dlouho přetrvávající v životním prostředí.

Více
zde.

Zpět



Zdroje znečištění vody v Karlovarském kraji

Mezi největší znečišťovatele životního prostředí, nejen vody, patří tradičně těžební společnosti, velké průmyslové podniky (zejména chemické či strojírenské) a zařízení na výrobu elektrické energie či tepla. Co do množství odpadních vod vypouštěných do vodních toků je doplňují ještě zdroje komunální, tedy kanalizace z jednotlivých obcí, z nichž větší část dnes prochází čistírnami odpadních vod.

V roce 2006 bylo evidováno 9 významných vypouštění komunálních odpadních vod (tj. s množstvím vod větším než 0,5 mil. m3/rok) a 15 vypouštění důlních odpadních vod. Z kategorie ostatních odpadních vod tohoto množství dosahovaly ještě 2 zdroje neuvedené v následující tabulce: Vlnap, a.s. Nejdek a Léčivé zdroje Karlovy Vary.

 

Tab. 2: Přehled vypouštění odpadních vod podle zdrojů (rok 2006, nad 1 mil. m3/rok)

Zdroj

tok

Množství vypouštěných vod (tis. m3/rok)

Sokolovská uhelná, a.s., Chodov, DN Vřesová

Chodovský potok

10626,2

Sokolovská uhelná, a.s., Sokolov, lom Medard+Jiří

Svatava

9065,2

Vodovody a kanalizace Karlovy Vary, ČOV

Ohře

8722,2

Diamo Horní Slavkov, čistírna důlních vod

Stoka

4948,0

Chevak Cheb, ČOV

Ohře

3563,2

Sokolovská uhelná, a.s., Nové Sedlo, lom Družba

Novosedelský potok

2521,6

Sokolovská uhelná, a.s., Kynšperk nad Ohří, důl Boží požehnání

Ohře

2499,3

Vodovody a kanalizace Sokolov-Těšovice, ČOV

Ohře

2392,2

Chevak Aš, ČOV

Ašský potok

2334,7

Sokolovská uhelná, a.s. Vintířov, Panský rybník

Vintířovský potok

2126,1

ČEZ Tisová, Silvestr

Ohře

1930,5

Hexion Specialty Chemicals, a.s., vychlazovací rybníky

Ohře

1526,8

Vodovody a kanalizace Ostrov, ČOV

Bystřice

1500,8

Sokolovská uhelná Královské Poříčí, J 6-PD 54

Ohře

1423,6

KSM Kraslice, ČOV

Svatava

1238,7

Sokolovská uhelná Boučí, výsypka

Svatava

1233,1

Vodovody a kanalizace Chodov, ČOV

Chodovský p.

1191,5

Sokolovská uhelná Královské Poříčí, lom Marie – Jiří jih

Ohře

1189,8

Sokolovská uhelná Královské Poříčí, Hlubinný důl Marie

Pstružný p.

1108,7

Sokolovská uhelná Lomnice, 2B-důlní

Lomnický p.

1103,8

Vodovody a kanalizace Jáchymov, ČOV

Jáchymovský p.

1071,5

Zdroj obr.: http://www.poh.cz/VHP/pop/B/1_TEXTOVA_CAST/OH_Kapitola_B.pdf

Množství nebezpečných látek vypouštěných z provozů je pravidelně sledováno, vybrané chemické látky jsou pak evidovány v Integrovaném registru znečišťování (IRZ). Z něj se dozvídáme například, že údaje o produkci nebezpečných látek bylo v roce 2009 povinno uvádět celkem 30 podniků Karlovarského kraje. Jedná se opět o více méně shodné podniky, jako jsou uvedeny v předešlé tabulce (jen u některých se během 3 let změnil název, popřípadě zanikly například v důsledku ukončení těžby).

Z tabulky s výsledky za rok 2009 lze vyčíst největší znečišťovatele prostředí v Karlovarském kraji. Následující tabulka vyjmenovává podniky, které figurují na předních místech v produkci uvedených látek. Celou tabulku s podrobnostmi lze vidět zde.

 

Tab. 3: Největší znečišťovatelé prostředí Karlovarského kraje

Podnik

Produkované látky ve vysokém množství

Sokolovská uhelná, právní

nástupce, a.s., divize zpracování

Karcinogenní látky (např. arsen, chrom, kadmium či mnoho sloučenin chloru)

Polycyklické aromatické uhlovodíky

plyny způsobující kyselé deště

DDT

PCB

ČEZ, a.s., elektrárna Tisová

Karcinogenní látky (např. arsen, chrom, kadmium či mnoho sloučenin chloru)

Polycyklické aromatické uhlovodíky

Plyny způsobující kyselé deště

Rtuť a její sloučeniny

DDT

O-I Manufacturing Czech Republic, a.s.,

závod Nové Sedlo

Karcinogenní látky (např. arsen, chrom, kadmium či mnoho sloučenin chloru)

Polycyklické aromatické uhlovodíky

DDT

DIAMO, s. p. , o. z. Správa uranových ložisek

Příbram, Čistírna důlních vod Horní Slavkov

Karcinogenní látky (např. arsen, chrom, kadmium či mnoho sloučenin chloru)

Polycyklické aromatické uhlovodíky

PCB

DDT

Hexion Specialty Chemicals, a.s.

Plyny způsobující kyselé deště

Ostrovská teplárenská, a.s.

Plyny způsobující kyselé deště

Františkolázeňská výtopna, s.r.o.

Plyny způsobující kyselé deště

IRZ eviduje i havárie, v důsledku nichž došlo k úniku nebezpečných látek do prostředí. Přes veškerá bezpečností opatření dochází každý rok k několika různě rozsáhlým haváriím ať už vlivem extrémních povětrnostních podmínek, selháním techniky nebo lidského faktoru. Jednotlivé podniky mají zpracovány havarijní plány pro případ krizových situací, stejně tak celý Karlovarský kraj. V tomto krajském dokumentu jsou vytipována i nejvíce riziková místa. Podrobnosti jsou ke zhlédnutí zcela dole na této stránce.

Zpět


Eutrofizace

Jak už bylo řečeno výše dusík i fosfor se běžně v přírodě vyskytují. Do vod se fosfor přirozeně dostává vyluhováním z minerálů a hornin nebo, stejně jako dusík, rozkladem rostlinných a živočišných zbytků. Oba tyto prvky jsou nezbytné pro rozvoj mikroorganismů.

K problémům ve vodě dochází v okamžiku, kdy je přísun těchto živin příliš velký. A k tomu výrazně přispívá člověk. Jak už jsme si řekli, k významným antropogenním zdrojům těchto prvků patří zemědělská hnojiva a odpadní vody z domácností. Velké množství dusíku mohou obsahovat odpadní vody z tepláren a elektráren spalujících uhlí, významnými zdroji dusíku a fosforu jsou také hutnický nebo potravinářský průmysl.

Při nadměrném přísunu těchto živin do vod dochází k přemnožování sinic a řas, které tvoří husté povlaky na povrchu hladiny. K největšímu rozvoji těchto organismů dochází na začátku léta s oteplením vody a dlouhou dobou slunečního svitu. Nárosty sinic a řas zastiňují vodní sloupec a ve vodě odumírají druhy organismů citlivé na světlo. Zároveň klesá i teplota vody ve větších hloubkách, kam přes clonu sinic a řas již slunce nedosáhne. Mnohem závažnější je však spotřeba kyslíku přemnoženými sinicemi. Přes den sinice fotosyntetizují, v noci však kyslík obsažený ve vodě spotřebovávají a to v obrovském množství. Nedostatek kyslíku ve vodě může umocnit ještě rozklad mrtvých těl živočichů a rostlin, při kterém je ho spotřebováváno velké množství. Na obsah kyslíku ve vodě je citlivá celá řada vodních organismů a proto v eutrofizovaných vodách odumírají a celé vodní ekosystémy se rozpadají. V neposlední řadě mnoho druhů sinic produkuje toxiny, které jsou nebezpečné pro vodní organismy i člověka.

Podrobně se můžete s problematikou eutrofizace seznámit na těchto stránkách nebo na stránkách Toulcova dvora.

Zdroje:

http://www.irz.cz/repository/latky/celkovy_fosfor.pdf

http://www.irz.cz/repository/latky/celkovy_dusik.pdf

Zpět

 

Důsledky znečištění vody pro organismy a ekosystémy

Znečištění vod má rozsáhlé důsledky pro organismy, od poškozování zdravotního stavu jednotlivců přes snížení druhové diverzity (rozmanitosti) po rozpad celých ekosystémů. Hlavním nebezpečím velkého množství škodlivých látek je kumulace (hromadění) v prostředí a tělech živých organismů a začleňování do potravních řetězců. Tak se dostávají škodlivé látky s potravou do organismů i takovým druhům živočichů včetně člověka, které se znečištěnou vodou nemusí přijít vůbec do styku.

Mnoho druhů znečištění ve vodě vyvolává takové změny prostředí, se kterými se vodní organismy nedovedou vyrovnat a odumírají (okyselování, zmenšení množství kyslíku, snížení hloubky vodního sloupce při zanášení koryt a malých vodních ploch …), řada látek je pro organismy (nejen vodní) toxická a přímo je hubí nebo ovlivňuje jejich zdravotní stav.

 

Tab. 4: Příklady vlivů znečištění vody na organismy

Typ znečištění

Důsledek pro organismy

Zvýšení teploty vody

Urychlení vývoje organismů

Zrychlení rozkladných procesů ve vodě

Snížení množství kyslíku ve vodě

Zvýšení toxicity některých látek

Okyselení vody

Odumírání živočichů

Vyluhování těžkých kovů z podloží (Al, Fe, Cd, Mg, Hg)

Těžké kovy

Poškození žaber u ryb (olovo)

Ovlivňování nervové a hormonální soustavy

Karcinogenní (rakovinotvorné) účinky

Dusičnany

Po reakci v tělech živočichů tvorba karcinogenních látek (významné zejm. u člověka)

U kojenců po reakci vznik hemoglobinu, který není schopen přenášet kyslík

PAU

Karcinogenní účinky

Poruchy rozmnožování

Ohrožení zdravého vývoje plodu v těle matky

PCB

Poruchy rozmnožování u vodních ptáků a savců

U člověka poškození celé řady orgánů a orgánových soustav

DDT

Poruchy rozmnožování živočichů i člověka, vliv na vývoj plodu

Ovlivnění nervového systému

AOX

Vysoká toxicita pro ryby a vodní organismy

Karcinogenní účinky



Zpět

Pitná voda

Bez pitné vody se nikdo z nás neobejde příliš dlouho. V ČR má drtivá většina obyvatel (v roce 2010 to bylo 9,7 milionu lidí) přístup k pitné vodě díky síti veřejných vodovodů. Zbylá část obyvatel využívá jako zdroj pitné vody vlastní studnu, stejně tak mnoho majitelů chat a chalup. Další možností je pitnou vodu kupovat balenou v lahvích.

Karlovarský kraj patří společně s Prahou a Moravskoslezským krajem mezi tři kraje s nejvyšším podílem obyvatel připojených na vodovod. V roce 2010 bylo na veřejné vodovody připojeno 98,3 % obyvatel kraje. Nižších hodnot dosahují malé obce pod 2000 obyvatel.

Zdroje: http://www.kr-karlovarsky.cz/NR/rdonlyres/19E0B818-A446-430C-
AD08-87EDE143FD57/0/Srovnavaci_2009_net.pdf

http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/vodovody-xk

Zpět

Voda z kohoutku, studny, balená

Kvalita vody z vodovodů i vody balené je podle české legislativy pravidelně kontrolována a jsou určeny parametry, které voda musí splňovat, aby mohla být jako pitná používána. Pravidla stanovuje vyhláška 252/2004 Sb., v příloze 1 je přehled maximálního množství jednotlivých látek, které pitná voda může obsahovat. Parametry teplé vody, které jsou o něco méně přísné, než pro vodu studenou určuje novela 293/2006 Sb., od str. 7.

Ze zprávy o kvalitě pitné vody v ČR, kterou každoročně vydává Státní zdravotní ústav, vyplývá, že v roce 2010 bylo 84 % obyvatel ČR zásobováno z vodovodů pitnou vodou, která splňovala požadavky vyhlášky ve všech důležitých chemických a biologických parametrech. O něco horší jsou výsledky smyslových parametrů (chuť, barva, zápach).

Obecně je kvalitnější voda z úpraven, které zásobují větší množství obyvatel. Čím více obyvatel je z úpravny zásobováno, tím se stává důležitější a tím propracovanější technologie úpravy vody mohou být použity. Snáze se na její vybudování mohou sehnat finance a zároveň i její provoz je v přepočtu na obyvatele levnější. Pro úpravny, které zásobují vysoký počet obyvatel, stanovuje vyhláška větší množství pravidelných kontrol kvality a tak snáze dojde k odhalení případného problému.

Kvalitu vody z kohoutku ovlivňuje kvalita zdroje, způsob úpravy a také stav potrubí, kterým je pitná voda vedena ke spotřebiteli. Nejčastějšími a nejvážnějšími nedostatky kohoutkové vody bývají „chemická“ příchuť způsobená hlavně při úpravě přidaným chlórem a hnědé zabarvení,  pocházející buď ze rzi ve starých, špatně udržovaných rozvodech, nebo z jinak neškodných huminových látek, pokud zdroje pitné vody leží v rašeliništích.

Pro studny u jednotlivých rodinných domů není povinnost provádět pravidelné kontroly kvality vody, ale doporučuje se ji pravidelně sledovat. Vzhledem k tomu, že kolem studní není předepsané žádné ochranné pásmo, je riziko znečištění vody z vnějšího prostředí poměrně vysoké. Z netěsnících septiků, ale také z výkalů psů a koček nebo z používání hnoje a dalších hnojiv podobného původu na zahradách v blízkosti studny pochází nejčastější typy znečištění studniční vody. Splachy z dešťů nebo prosáknutím se do vody ve studních dostávají dusičnany či koliformní bakterie, popřípadě také viry.  Zdrojem dalších nebezpečných látek jsou pesticidy.

Více informací o studniční vodě zde a zde.

Balené vody by měly představovat nejvyšší možnou kvalitu, ne vždy tomu tak ale je. Pocházejí většinou z podzemních zdrojů a požadavky na jejich složení jsou zpravidla výrazně přísnější než u pitné vody z vodovodu.  Upravuje je vyhláška 275/2004 Sb. (od str. 7).

Rozlišují se pojmy balená pitná voda, pramenitá (dříve stolní), kojenecká a přírodní minerální voda.

Pro balenou pitnou vodu platí stejná pravidla jako pro vodu z kohoutku, nemusí pocházet z podzemních zdrojů.  Balená kojenecká voda pochází z nejkvalitnějších zdrojů, protože musí splňovat přísné podmínky obsahu látek a přitom téměř nesmí být uměle upravovaná. Balená pramenitá voda může obsahovat stejné nebo o něco málo vyšší množství sledovaných látek než voda kojenecká a může být upravovaná jen předepsanými způsoby (např. nesmí být použity žádné prostředky odstraňující z vody bakterie, z chemických látek smí být přidán pouze oxid uhličitý (způsobuje „perlivost“ vody). Balená přírodní minerální voda je voda získaná z certifikovaného zdroje minerálních vod. Díky vysokému množství minerálních látek není vhodná pro dlouhodobé běžné pití, přinejmenším by se jednotlivé typy (značky) s odlišným složením měly střídat. V opačném případě dojde k předávkování organismu danou minerální látkou, což může způsobit vážné zdravotní problémy (například nadměrný příjem sodíku, na který je bohatá většina českých minerálek, způsobuje vysoký krevní tlak a s ním spojená rizika).

Tab. 5: Doporučené množství minerálních látek pro dlouhodobý příjem

Látka

Hodnota

Vápník (Ca)

40 - 70 (min. 30) mg/ l

Hořčík (Mg)

20 – 30 (min. 10) mg / l

Draslík (K)

1 – 5 mg / l

Sodík (Na)

5 - 25 mg / l

Chloridy (Cl­ -)

max. 25 - 50 mg / l

Sírany (SO42-)

méně než 50 mg / l

Dusičnany (N03-)

méně než 10 mg / l

Hydrogenuhličitany (HCO3-)

100-300 mg / l

rozpuštěné látky (celkový obsah minerálních látek)

150 až 400 mg/l

Zdroj: Státní zdravotní ústav (http://www.szu.cz/)

Kvalitu balených vod může výrazně zhoršit špatné skladování. Při vysoké teplotě se rychle množí ve vodě obsažené mikroorganismy, v krajním případě může dojít i k uvolnění chemických látek z obalu do vody. Kvalita balené vody klesá také s délkou doby od naplnění do lahve.

Mimo zvláštní případy (kojenci, jednotliví lidé se závažnými alergiemi či dietetickými omezeními) není potřeba k trvalému pravidelnému pití používat balenou vodu. Kromě toho, že v mnoha případech je kvalita balené vody srovnatelná s vodou kohoutkovou, je nutno počítat s výše uvedeným rizikem při jejím skladování. Kromě toho zatěžuje její výroba mnohem více životní prostředí (plastové lahve, doprava, ...) a je pro spotřebitele i více než 100x dražší. 

Složení konkrétních u nás vyráběných balených vod na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Test kvality balených a kohoutkových vod a mnoho informací o jednotlivých obsažených látkách.

Zdroje: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/rady-spotrebitelum-balenych-vod

            http://www.dumazahrada.cz/dum-stavba/penize-pravo/balena-voda-z-pohledu-legislativy-22759.aspx

Zpět


Zdroje pitné vody pro veřejné zásobování v Karlovarském kraji

Celorepublikově bylo v roce 2010 41 % obyvatel zásobeno pitnou vodou z podzemních zdrojů, 31 % z povrchových zdrojů a 28 % ze směsi obou typů.

Zdrojů pitné vody, využívané pro veřejné vodovody, má Karlovarský kraj dostatek až nadbytek, přestože jsou po území kraje rozloženy nerovnoměrně. Vysokou kvalitu vykazují zejména podzemní zdroje. Z povrchových zdrojů jsou kvalitní především velké vodárenské nádrže – Stanovice, Horka, Žlutice, nejvýznamnějším zdrojem podzemních vod je Nebanická soustava.

Celkově je v kraji evidováno téměř 250 jednotlivých zdrojů pitné vody, jejich přehled lze najít v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje, na stránkách 80-86.

Podzemní voda je získávána z pramenišť nebo pomocí vrtů, studní či zářezů, povrchové zdroje tvoří hlavně vodní nádrže, v menší míře i přímo vodní toky. Z jednotlivých zdrojů je voda sváděna do vodojemů, odtud je odebírána úpravnami, z úpraven vody pak je distribuována do tzv. skupinových vodovodů, na které jsou napojeny jednotlivé obce.

Obr. 5: Lokalizace podzemních a povrchových zdrojů vody v Karlovarském kraji


Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací KVK: 
http://webmap.kr-karlovarsky.cz/prvk/file/PRVKUK_KARLOVY_VARY_A2_1_
Nadobecni%20systemy_V_final.pdf


Zpět


Úprava pitné vody

Než může být voda předána uživatelům jako pitná, je potřeba ji vyčistit a upravit. Odstraňují se mechanické nečistoty a chemické látky škodlivé pro člověka a také ty, které by mohly poškozovat potrubí a další zařízení na vodovodech. V konečné fázi mohou být upraveny smyslové vlastnosti vody (chuť, barva), je-li to potřeba.

Surová voda jímaná z podzemních nebo povrchových zdrojů je rozdělena podle kvality a toho, jak moc a jakým způsobem je potřeba ji upravit, aby mohla být považována za pitnou, rozdělena do tří kategorií A1 až A3. A1 je voda nejkvalitnější, A3 voda nejméně kvalitní. Hodnoty parametrů, které musí voda jednotlivých kategorií splňovat, najdete v příloze vyhlášky 428/2001 Sb.

Zpět


Úprava a distribuce pitné vody v Karlovarském kraji

Tab. 6: Přehled úpraven vody pro veřejné zásobování

název úpravny vody

zdroj surové
vody

max.
projekt.
kapacita (l/s)

rok výstavby

poznámka

Zásobovaná města

Skupinový vodovod

ÚV Březová

nádrž Stanovice

650

1982

 

Karlovy Vary, Ostrov, Chodov a další

Karlovy Vary – Ostrov (Oblastní vodovod Karlovarska)

ÚV Žlutice

nádrž Žlutice

180

1966

rozšíření 1986

Žlutice, Toužim, Teplá

Žlutice - Toužim

ÚV Plavno

Plavenský potok

65

1950

rekonstrukce 1972 a 1995

Karlovy Vary – Ostrov (Oblastní vodovod Karlovarska)

ÚV Myslivny

nádrž Myslivny

35

1952

rekonstrukce 1997

Jáchymov, Horní Blatná, Boží Dar

Jáchymov (Myslivny – Hřebečná)

ÚV Horka

Nádrž Horka (Libocký potok)

480

Sokolov a okolí

Horka

ÚV Nebanice

Prameniště Nebanice I a II

200

50. léta 20.stol.

Do provozu postupně 1957-1964

Rozšíření 80. léta, rekonstrukce 2001, rezerva – prameniště Jesenice

Fr. Lázně, Cheb, Aš, Skalná, Plesná

Nebanice

ÚV Lunapark

Nádrž Mariánské Lázně, Podhora, Pramenný potok

100

Mariánské Lázně a okolí

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně mají pitnou vodu přiváděnou zároveň také z pramenišť Dyleň – Mohelno, Aš i z dalších podzemních zdrojů. I velká část ostatních obcí má zároveň další místní zdroje pitné vody.

Pitná voda je do jednotlivých obcí přiváděna skupinovými vodovody, kterých je na území kraje v současné době celkem 6. Některé obce mají samostatné vodovody napájené z místních zdrojů. Veřejné zásobování pitnou vodou některé domácnosti doplňují i vodou z vlastních studní, ty jsou také jediným zdrojem pitné vody pro obyvatele obcí dosud nepřipojených na veřejný vodovod.

Nejvíce obcí zásobuje skupinový vodovod Karlovy Vary – Ostrov, který je zároveň s více než 500 km nejdelším skupinovým vodovodem. Nejkratší vodovod s nejmenším počtem napojených obcí je 74 km dlouhý skupinový vodovod Jáchymov. Skupinový vodovod Žlutice – Toužim zasahuje i na území Plzeňského kraje, na Bezdružicko.

Zdroje vody, úpravny a napojené obce pro jednotlivé skupinové vodovody v Karlovarském kraji je uveden v dokumentu od str. 9.

Přesný zdroj i způsob distribuce pitné vody a řešení odpadních vod pro každou z obcí kraje lze najít v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na stránkách Karlovarského kraje, v záložce Karty obcí.

Množství vyrobené pitné vody se v posledním desetiletí v celé republice postupně snižuje, v Karlovarském kraji se v letech 2009 a 2010 pohybovalo kolem 23,6 mil. m3/rok. Vzhledem k běžným velkým ztrátám bylo v roce 2010 distribuováno 15,48 mil. m3 vody, z toho pro domácnosti bylo určeno 9,76 mil. m3.

Zpět


Spotřeba pitné vody

Spotřeba pitné vody vykazuje dlouhodobě také mírný pokles. V roce 2009 byla v Karlovarském kraji 5. nejvyšší spotřeba vody na obyvatele a den v republice, přesto je spotřebované množství mírně pod celorepublikovým průměrem (ten byl 92,5 l/os./den).

Tab. 7: Vývoj spotřeby pitné vody

Rok

Spotřeba pitné vody (l/os./den)

2007

97,6

2008

95,6

2009

90,7

Zdroj: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/CENMSFVH9QDN

Zpět


Dodavatelé pitné vody v Karlovarském kraji

Na území Karlovarského kraje působí tři velké firmy, které se zabývají úpravou a distribucí vody a zároveň i provozem systému kanalizací.

Spotřebu vody asi třem desítkám obcí na Sokolovsku pokrývá Vodohospodářská společnost Sokolov, s. r. o., která zároveň působí i v Plzeňském kraji (Rokycansko) a patří do skupiny VEOLIA VODA Česká republika, a.s.

Na Karlovarsko, Jáchymovsko, Žluticko a část Sokolovska dodává vodu společnost Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a. s. V Karlovarském kraji pod ni spadá 42 obcí, dále provozuje své služby i v Ústeckém (Lounsko) a Plzeňském kraji (Tachovsko, Stříbrsko). Na stránkách společnosti najdeme mimo jiné podrobné informace o úpravně vody Březová.

Chebsko a Ašsko zásobuje vodou společnost Chevak Cheb a.s. Seznam obcí obsluhovaných touto společností je ke zhlédnutí zde.

Samostatně mají zajištěny dodávky pitné vody a řešenu problematiku odpadních vod např. Kraslice (prostřednictvím Kraslické městské společnosti s.r.o.), Nejdek (AYIN, s. r. o.) nebo Rotava.

Zpět

Odpadní vody

Úroveň rozvoje kanalizací a nakládání s odpadními vodami je v Karlovarském kraji na velice dobré úrovni. Co do podílu obyvatel připojených na kanalizaci s čistírnou odpadních vod (ČOV) byl v roce 2009 Karlovarský kraj dokonce na 2. místě v republice za Prahou. Dlouhodobě zde toto číslo kolísá kolem 90 %.

Každoročně jsou připravována další opatření k rozšíření kanalizační sítě. Stejně jako výstavba a modernizace ČOV jsou tyto stavby z velké části financovány ze zdrojů Evropské unie.

Zpět

Množství odpadních vod

Tab. 8: množství odpadních vod v Karlovarském kraji

Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Vypouštěné odpadní vody (tis. m3)

21 156

19 147

16 284

16 485

17 113

16 769

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

 

Vypouštěné odpadní vody (tis. m3)

15 660

16 354

15 934

15 387

15 448

 

Zdroj: ČSÚ

Tab. 9: Vývoj množství čištěných odpadních vod v Karlovarském kraji

Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Čištěné odpadní vody bez srážkových (tis. m3)

20 779

19 062

15 893

16 475

17 053

16 732

Podíl čištěných odpadních vod (%)

98,2

99,6

97,6

99,9

99,6

99,8

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

 

Čištěné odpadní vody bez srážkových (tis. m3)

15 562

16 173

15 869

15 285

15 382

 

Podíl čištěných odpadních vod (%)

99,4

98,9

99,6

99,3

99,6

 

Zdroj: ČSÚ


Zpět

Typy odpadních vod


Typy odpadních vod podle zdrojů (seřazené dle množství v KVK):

Odpadní vody z výroby energií

Odpadní vody komunální

Odpadní vody z průmyslu

Odpadní vody důlní

Odpadní vody ze zemědělství

 

Odpadní vody jiné

Zpět



ČOV v Karlovarském kraji

Tab. 10: Vývoj počtu ČOV v Karlovarském kraji

Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Počet ČOV

71

70

69

77

90

92


Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Počet ČOV

91

87

87

91

90


Zdroj: ČSÚ

Obr. 6: Schematická lokalizace ČOV na území Karlovarského Kraje (r. 2004)

Zdroj: http://webmap.kr-karlovarsky.cz/prvk/index.html

Zdroje:http://eagri.cz/public/web/file/40142/_22865_13024_CZ041_
Karlovarsky_kraj.pdf


http://webmap.kr-karlovarsky.cz/prvk/index.html

http://www.kvary.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/krajkapitola/411011-10--03

            http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod

Zpět

Povodně

Hladina vodních toků a nádrží je do velké míry závislá na počasí. Dlouhotrvající či prudké přívalové deště mohou proměnit poklidnou stružku v živel, který strhává stromy, silnice, mosty a domy. V posledních letech došlo na území České republiky k ničivým povodním již několikrát. Karlovarský kraj byl nejhorších následků ušetřen, ale to neznamená, že se zde nenacházejí místa povodněmi ohrožená.

Příčin povodní existuje celá řada. Ty nejzjevnější – dlouhotrvající nebo velmi prudké a náhlé deště, případně rychlé tání velkého množství sněhu – jsou dané rozmary počasí. Důležitějším faktorem, na kterém má člověk hlavní podíl, je ale změna vzhledu a funkce krajiny v posledních desetiletích. Vodní toky byly napřimovány, území kolem nich, která sloužila jako záchytný prostor pro přebytečnou vodu, jsou zastavěna. Hospodářsky intenzivně využívané lesy pojmou mnohem méně vody než lesy přirozené. Rozsáhlá podmáčená území byla pomocí kanálů odvodněna, vznikly velké plochy obdělávané půdy, často i na svazích. To vše vede k rychlému pohybu masy vody po povrchu a snížení podílu, který se vsákne do půdy.

Aby škody způsobené povodněmi byly co nejnižší, je vytvořen systém protipovodňové ochrany, který sdružuje činnost orgánů státní správy, vodohospodářů, meteorologů, hydrologů, zemědělců, lesníků, Hasičského záchranného sboru a dalších organizací. Jeho úkolem je vypracovat model průtoku vody na tocích v daném území, v odůvodněných případech vymezit a stanovit tzv. záplavová (dříve zátopová) území, provozovat systém sledování hladin, průtoků a dalších potřebných údajů na vodních tocích a vodních plochách a systém včasného varování a další činnosti, které slouží k omezení následků povodní.

Záplavová území jsou oblasti, kde se podle průtokového modelu dá předpokládat vznik záplav. Na významných tocích je stanovují v souladu se zákonem o vodách (254/2001 Sb.) krajské úřady, u drobných vodních toků pak vodoprávní úřady obcí s rozšířenou působností. Zákon o vodách zároveň vymezuje činnosti, které se v záplavových územích mohou provádět. Legislativou je v záplavových územích omezena výstavba a činnost a jsou dány podmínky, za kterých je možné
záplavová území využít. V zastavěných územích obcí je stanovena tzv. aktivní zóna, kudy během povodní protéká největší množství vody a kde může dojít k největším škodám na majetku i ohrožení života. V aktivní zóně nesmí být budovány žádné stavby a i ostatní využití je značně omezeno.

Největší záplavová území se pochopitelně nachází na toku Ohře. Rozsáhlejší plochy se nacházejí v Ostrově, Sokolově, Kynšperku. Celkem je v Karlovarském kraji vyhlášeno několik desítek záplavových území. Mapu všech lze najít zde, na této adrese jsou kromě map i vyhlášky a další informace k záplavovým územím v kraji. Výčet zpracovaných záplavových území včetně uvedení úřadu, který vede jejich dokumentaci a má k dispozici veškeré údaje o nich, je uveden na stránkách státního podniku Povodí Ohře.
Ochraně před povodněmi, obcím s nedostatečnou ochranou před povodněmi apod. se věnuje též kapitola D. Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe a kapitola D. Plánu povodí Berounky. Protipovodňová opatření pro každý kraj v České republice jsou shrnuta v krajském Povodňovém plánu.

V souvislosti s povodněmi často v médiích zaznívají termíny jako dvacetiletá či stoletá voda. Znamenají takový rozsah povodní, který se podle dlouhodobé statistiky vyskytuje v průměru jednou za sto (dvacet, deset,...) let. Neznamená to ale, že by se např. stoletá voda nemohla vyskytnout víckrát během velmi krátkého časového období (několik měsíců či let).

Rozsáhlejší povodně postihly Karlovarský kraj v létě 2002 a zejména v zimě 2011, kdy došlo například k poškození silnice v Kyselce a Radošově. Velké škody se kraji naštěstí zatím vyhýbají.

 

Další podrobnosti:

http://www.kr-karlovarsky.cz/ZIVOTNI/povodne/

Více o příčinách povodní: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1106 nebo
http://www.foeeurope.org/agriculture/food&farming/media/23_08_Czech.pdf

Analýza atmosférických příčin povodní na příkladu povodí horní Ohře: Letní povodňové vlny v Karlových Varech (1959–2002) (str.2): http://web.natur.cuni.cz/geografie/vzgr/monografie/povodne/povodne_cekal.pdf

Povodňové zprávy: http://www.poh.cz/profilfirmy/povodnovezpravy/povodnove_zpravy.htm


Zpět

Lázně a minerální voda

Vznik minerálních vod

Zdejší léčivé vody patří do skupiny kyselek, to znamená, že mají vysoký obsah oxidu uhličitého. To poznáme podle toho, že voda z pramene je perlivá. Oxid uhličitý se nachází v podzemí jako pozůstatek sopečné činnosti. Mísí se s podzemní vodou, malá část s vodou reaguje a vzniká kyselina uhličitá, která z hornin v podzemí uvolňuje do vody různé minerální látky. Podzemní voda obohacená o minerální látky a oxid uhličitý ve formě bublinek pak vystupuje na povrch země puklinami v horninách a najdeme ji na mnoha místech jako různě velké prameny. Každá kyselka obsahuje minerální látky podle složení hornin v místě, kde vzniká. Proto i dva prameny jen málo od sebe vzdálené můžou mít jiné složení a někdy i rozdílnou chuť. Teplota pramenů je ovlivněna hloubkou, ze které vyvěrají – čím je hloubka větší, tím jsou prameny teplejší.

Zpět


Radonová voda

Lázně Jáchymov jsou jediné radonové lázně v ČR, k lázeňským procedurám je využívána radonová voda. Jde o izotop radonu (chemicky inertní plyn), který vyvěrá v krušnohorských hlubinách a rozpouští se v podzemních pramenech. Zdrojem léčivého účinku radonu je měkké alfa záření, díky kterému dochází při opakovaném působení na organismus v malých dávkách k regeneraci tkání a likvidaci škodlivých látek.

Obr. 7: Minerální prameny v ČR


Zpět

Minerální prameny a lázně Karlovarského kraje

Tab. 11: Přehled lázeňských míst Karlovarského kraje

Město

Počet pramenů

Vlastnosti

Léčba

Stáčené značky

Karlovy Vary

Celkem vyvěrá okolo 80 pramenů, z toho 15 vedeno do pramenních váz

Až na výjimky teplé prameny (nejteplejší Vřídlo 73,4°C)

střední obsah solí

Léčba poruch látkové výměny (cukrovka, dna ...), pohybového ústrojí, trávicího ústrojí, onkologické onemocnění

jako jediné lázně v ČR léčí poruchy trávicího ústrojí u dětí a dorostu

Kyselka:

Mattoni

Aquila

Mnichov:

Magnesia

Mariánské Lázně

V okolí Mariánských lázní vyvěrá přes 100 pramenů, na území města kolem 40

Těsná blízkost velkého množství rozdílných pramenů je považována za balneologickou raritu

Studené kyselky (všechny prameny 7-10°C)

nízký obsah solí

Léčba nemocí ledvin a močových cest, trávicího ústrojí, dýchacích cest, pohybového ústrojí, léčba onkologických onemocnění ...

Rudolfův pramen

Aqua Maria

Františkovy lázně

Ve městě vyvěrá 20 léčivých pramenů

Studené prameny (9-14°C)

střední až silná mineralizace,

relativně vysoký obsah CO2

Léčba onemocnění gynekologických včetně neplodnosti, onemocnění srdce a cév, následná péče po onkologických onemocněních

Lázně Jáchymov

Jediné radonové lázně v ČR, řadí se mezi vody s největší radonovou aktivitou na celém světě

Lázně leží v oblasti s nejvyšším výskytem nerostů na světě (vyskytuje se zde 230 různých nerostů)

Důležitá součást lázní je důl Svornost, kde se jímají radonové vody a následně se dopravují do lázeňských zařízení.

Teplé prameny střední až silné mineralizace

V současné době jsou v dole Svornost v hloubce 500 m pod povrchem využívány 4 prameny

Léčení nemocí pohybového ústrojí, nervových chorob, cévních chorob

Radonové koupele jsou tradiční léčbou neduhů stárnutí obecně (silně působí proti oxidačnímu stresu prostředí na organismus)

 

Lázně Kynžvart

Zkoumáno bylo pravděpodobně asi 22 pramenů, v dnešní době se jímají pouze 4 prameny

Studený pramen Richard (9°C)

střední až silná mineralizace

Lázeňská péče je určena dětem ve věku 2-15 let s nespecifickým onemocněním dýchacího ústrojí, kožním onemocněním a nemocemi ledvin a močových cest

Zdroje:

Karlovy Vary: http://www.karlovyvary.cz/cz/lazenstvi-prameny

Mariánské lázně: http://www.marianskelazne.cz/cs/mineralni-vodymarianskolazenska

Františkovy Lázně: http://www.franzensbad.cz/cs/prirodni-lecive-zdroje

Jáchymov: http://www.laznejachymov.cz/o-laznich/cim-lecime

Lázně Kynžvart: http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Lazenstvi/
lazenstvialazenskamista/LazneKynzvart/Stranky/
MineralnipramenyvLaznichKynzvart.aspx

http://www.detskalecebna.cz/lecebna/richard


Zpět

Text/HTML

Copyright ©2011 Zelený kompas. Všechna práva vyhrazena.

 

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
  |  Přihlásit se