Text/HTML

Vzdělávání pro základní a střední školy
zaměřené na rozvoj dovedností šetrných
k životnímu prostředí

Odpady

            Obce
            Průmysl
            Zemědělství
            Recyklace
            Skládkování
            Spalování
            Jaké odpady produkujeme
            Třídění
                        Bioodpady a kompostování
                        Plast a recyklace
                        Papír a recyklace
                        Sklo a recyklace
                        Nápojové kartony a recyklace
               Likvidace starých aut

 

Úvod

Neexistuje jediný den, kdy by každý z nás nevyrobil alespoň nějaký odpad. Odpadem nazýváme jakoukoliv věc, kterou lidé (jednotlivci, rodiny, firmy, obce,...) přestanou používat a zbaví se jí.  Přesnou definici si lze přečíst v Zákonu o odpadech č. 185/2001  Sb. Ve vyhlášce  381/2001 Sb. najdeme tzv. Katalog odpadů, což je seznam všech odpadů rozdělených na různé kategorie podle vzniku odpadu nebo jeho vlastností.

Rozlišují se tak například odpady ze zemědělství, z různých druhů průmyslu, odpadní obaly, odpady komunální, tedy pocházející z domácností, nebo odpady určené k dalšímu využití (např. recyklaci). Zvláštní a důležitou skupinu tvoří odpady nebezpečné.

Nebezpečný odpad je odpad, který je nějakým způsobem škodlivý pro člověka nebo životní prostředí. Většinou se z těchto odpadů do prostředí vylučují toxické látky nebo tyto odpady obsahují látky těkavé, výbušné či hořlavé. Mezi nebezpečný odpad patří například elektrické baterie, kyseliny, syntetická ředidla nebo obaly znečištěné nebezpečnými látkami. Nebezpečné odpady poznáme v Katalogu odpadů podle hvězdičky za číselným kódem, kterým je každý odpad označen. Kromě toho je v téže vyhlášce Seznam nebezpečných odpadů a v Zákoně o odpadech přehled nebezpečných vlastností odpadů.

Zpět

Produkce odpadu

Jak již víme, každý z nás produkuje odpady. Podle osobního přístupu a životního stylu můžeme snadno ovlivnit jejich množství a tím i míru zatížení životního prostředí. Snahou v rámci celé republiky je množství vyprodukovaného odpadu trvale snižovat. Jako ukazatel se hodnotí množství odpadu vyprodukovaného v daném území (obci, kraji, republice) celkově nebo v přepočtu na osobu za rok. U těchto čísel se pak hodnotí meziroční rozdíly i dlouhodobější tendence.

V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie patříme mezi státy, kde je na osobu vyprodukováno nejméně odpadu. Na druhou stranu však zaostáváme v procentu recyklace a energetického využití odpadu. Data k jednotlivým typům odpadu za Evropskou unii lze vyhledat na stránkách společnosti Eurostat. V přiložených grafech je porovnaná produkce odpadu na osobu za rok 2008 ve členských zemích EU (celková produkce odpadu a recyklovaný odpad).

V rámci celé republiky bylo v roce 2009 vyprodukováno 25,64 milionů tun odpadu, z toho 1,5 milionu tun bylo nebezpečného odpadu.

Karlovarském kraji bylo v roce 2009 vyprodukováno 893 990 tun odpadu. V tomto roce bylo v kraji evidováno 307 962 obyvatel, v přepočtu to odpovídá 2903 kg odpadu na osobu za rok. Z toho 14,68 % bylo komunálního odpadu, což znamená v přepočtu 426,05 kg komunálního odpadu na osobu za rok. Množství nebezpečného odpadu v kraji za celý rok dosáhlo 14 990 tun.

Každý člověk v kraji vytřídil v průměru 65 kg odpadu k dalšímu využití (sběr tříděného odpadu do speciálních kontejnerů a ve sběrných dvorech).

Celkově bylo znovu využito (materiálově nebo energeticky) téměř 51 % z celkového množství odpadů.

V kraji v posledních letech celková produkce odpadu klesá.

 

Bližší informace, starší data a množství konkrétních typů odpadů je možné zjistit ze Statistické ročenky životního prostředí České republiky na stránkách agentury Cenia nebo z Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje za rok 2009 na stránkách Karlovarského kraje.

Zpět


Zdroje odpadu

Rozlišujeme tři hlavní původce odpadů. Jsou jimi obce (prostřednictvím svých obyvatel), zemědělství a průmysl. Každý z těchto zdrojů lze dále dělit a každá ze skupin vytváří jiné typy odpadů (například stavební firmy, spadající pod průmysl, tvoří hlavně stavební suť, čistírny odpadních vod produkují kaly, výrobci nebezpečných látek produkují nebezpečný odpad).

Nejvíce odpadů vyprodukují jednotlivá odvětví průmyslu, na druhé místo se řadí komunální odpad, na třetí pak odpad ze zemědělství. Pokud ale započteme do zemědělství kromě chovu zvířat a pěstování plodin i zpracování surovin ze zemědělství (např. odpady z mlékáren ap.), je hned množství odpadů ze zemědělství srovnatelné s množstvím komunálních odpadů.

Údaje o množství odpadu z různých provozů v rámci celé republiky lze najít ve Statistické ročence životního prostředí České republiky. Níže uvedená tabulka pochází z Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje. V ní je zachyceno celkové množství a procentuální složení odpadu podle jeho původců za léta 1999-2001.

 Tab. 1: Množství odpadů jednotlivých typů v Karlovarském kraji

Odpad

1999

2000

2001

tuny

%

tuny

%

tuny

%

Odpad ze zemědělství a lesnictví

6 069

0,79

58 025

6,85

12 108

2,07

Odpad z dolování a těžby

18

0,00

1 177

0,14

196

0,03

Průmyslový odpad

197 602

25,65

204 779

24,16

117 294

20,05

Odpad z energetiky (mimo radioaktivního)

449 531

58,35

360 376

42,53

365 369

62,46

Komunální odpad

82 880

10,76

150 285

17,73

70 174

12,00

Jiný odpad

34 254

4,45

72 783

8,59

19 794

3,38

CELKEM

770 353

100

847 425

100

584 935

100

Zpět
 

            Obce

Podle zákona je obec vlastníkem všech odpadů, které vytvoří na území obce její obyvatelé, a má povinnost zajistit likvidaci těchto odpadů. Kromě komunálního odpadu se to týká i odpadu vytříděného do kontejnerů na sběr využitelných surovin (papír, plast, sklo, nápojové kartony atd.) a odpad odevzdaný do sběrných dvorů.

Každá obec musí mít platnou vyhlášku, která určuje, kam se odpad odevzdává, jakým způsobem je z obce odvážen, kam je ukládán a kolik peněz za likvidaci odpadů obyvatelé ročně zaplatí.

Velkým problémem jsou v celé republice černé skládky. Někdy může jít jen o několik pohozených pytlů odpadků z domácnosti, vedle kterých se ale rychle nashromáždí další, jindy dochází k vyvážení celých aut plných nechtěných předmětů. Černou skládkou je ale i odvážení posekané trávy a zbytků ze zahrady na okraj lesa nebo jen za plot, pokud tam již pozemek nepatří nám a majitel nám to nepovolí. Na svém území mají likvidovat černé skládky jednotlivé obce, ale zvláště ty menší nemají na nákladné odstraňování dostatek financí. Většina obcí se proto snaží vzniku černých skládek předcházet, nebo případné původce černých skládek stíhat a na nich náklady na odstranění odpadu vymáhat.

V Karlovarském kraji funguje propracovaný systém svozu komunálního i tříděného odpadu, stejně jako jinde v republice je tu snaha podporovat obyvatele v důslednějším třídění využitelných surovin. Dále kraj podporuje zařízení, která se recyklací, tedy novým využitím vytříděných surovin, zabývají a kterých na území kraje zatím mnoho není.

Představu, co vše tvoří komunální odpad, můžeme získat z tabulky v příloze 3 Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje, kde jsou vypsané jednotlivé složky odpadu a jejich podíl pro rok 2001.

Zpět
           

            Průmysl

Odpady z průmyslu jsou všechny odpady produkované firmami. Zahrnují v sobě jednak odpad podobný jako ten z domácností (zbytky jídel, kancelářské potřeby, ...) a pak odpad, který souvisí s předmětem podnikání konkrétní firmy. Může se jednat o nebezpečný odpad, kaly z čistíren odpadních vod, stavební suť, biologicky rozložitelný odpad nebo odpad z obalů. V Karlovarském kraji pochází velká část průmyslových odpadů z těžby a zpracování uhlí, výroby elektrické energie, popř. z chemického průmyslu. Tyto odpady obsahují velké množství nebezpečných látek a musí s nimi být nakládáno s maximální opatrností. V minulosti docházelo k únikům těchto látek do prostředí a likvidace starých ekologických zátěží dosud ani po mnoha letech není dokončena.

Kraj podporuje modernizaci technologií v jednotlivých průmyslových podnicích tak,  aby vznikalo méně odpadů, a zvyšovalo se využití těch vzniklých. Tomuto procesu se říká čistší produkce.

Likvidace odpadů z průmyslu může v závislosti na jeho charakteru a původu probíhat podobným způsobem, jako je tomu u odpadu produkovaného obcemi. Jedná se především o skládkování, recyklaci, úpravu a využití biologickými metodami (bioodpad), energetické využití, skladování, vývoz nebo jiné zneškodnění.

Produkce odpadů z průmyslu podle průmyslových odvětví za rok 2001 je zveřejněna v Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje v Příloze 2.

Zpět
             

            Zemědělství

Zemědělství je kromě produkce odpadu obvyklého pro všechny provozy i občany specifické vysokým podílem biologicky rozložitelného odpadu. Jedná se o zbytky a odpady z rostlinné i živočišné výroby, jako je chlévská mrva, kejda, močůvka, drůbeží trus, sláma, rostlinné zbytky nebo zbytky podestýlky. Tyto odpady zemědělci většinou rovnou zpracovávají a využívají jako hnojivo na polích, menší část je kompostována. Zároveň se z tohoto odpadu také vyrábí hnojivo pro zahrádkáře. Část těchto odpadů také může být energeticky využita v bioplynových stanicích.

Kromě toho zemědělství produkuje nebezpečné odpady, především zbytky pesticidů a obaly od nich, uhynulá zvířata nebo odpady, které pochází ze zemědělských strojů (oleje, nemrznoucí směsi). Tyto nebezpečné odpady se musí skladovat zvlášť a předávat na místa, která se zabývají jejich likvidací.

Produkce odpadů ze zemědělství podle odvětví výroby za rok 2001 je zveřejněna v Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje v Příloze 2.

Zpět

Nakládání s odpady

Základní pravidla pro nakládání s odpady jsou stanovena zákonem o odpadech 185/2001 Sb. a jeho prováděcími právními předpisy. Nakládáním s odpady se dále zabývá zákon o obalech č. 477/2001 Sb.

Cíle pro nakládání s odpady a také návrhy, jak těchto cílů dosáhnout, jsou stanoveny Plánem odpadového hospodářství České republiky na roky 2003 – 2013. Jeho plnění je každoročně vyhodnocováno prostřednictvím Hodnotící zprávy. Každý kraj a obec musí mít svůj vlastní Plán odpadového hospodářství, pomocí kterého se snaží dosáhnout cílů uvedených v národním plánu. Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje byl vyhlášen v roce 2004. Je schválen na 10 let a každoročně se hodnotí jeho plnění.

V Karlovarském kraji je zřetelné zvyšování využívání některých odpadů. Množství komunálního odpadu, které míří na skládky, je však stále stejně vysoké. V kraji je nedostatek zařízení, která by měla technologii na úpravu a využívání odpadů, přestože kraj jejich vznik podporuje.

Karlovarský kraj podporuje také dovybavení sběrných dvorů i osvětu veřejnosti vedoucí k důslednějšímu třídění využitelných surovin.

Zpět

            Recyklace

Recyklace (z anglického slova „recycling“ – znovuvyužití, přesný překlad navrácení do cyklu) je strategie, která se snaží zmírnit zátěž životního prostředí a zároveň ušetřit zdroje opětovným využitím materiálů z odpadů. Některé suroviny lze využít na výrobky stále stejné kvality (například sklo se může přetavovat bez snížení kvality stále dokola), u některých surovin dochází k postupnému snížení kvality (například u papíru).

Suroviny využitelné k recyklaci se získávají z vytříděného odpadu z barevných kontejnerů a ze sběrných dvorů, menší část se ale také získává vytříděním z komunálního odpadu.

 V Karlovarském kraji bylo v roce 2009 materiálově využito téměř 49 % všech odpadů (0,5 % z odevzdaných nebezpečných odpadů, téměř 10% z komunálních odpadů a 50,5 % z ostatních odpadů).

Zpět

Skládkování

Skládkování znamená uložení odpadu bez jeho dalšího využití. Na skládkách zároveň bývají takové podmínky, které brání úplnému rozložení materiálu. To je jeden z důvodů, proč se snažíme snížit množství skládkovaného odpadu a hledat možnosti, jak odpad dále využívat. Komunální odpad a další odpady určené ke skládkování se svážejí na řízené skládky, kde bývá odpad ještě dotřiďován. Část odpadu je možné ještě využít, zbytek je uložen na skládku. V Karlovarském kraji bylo v roce 2009 uloženo na skládky více jak 16% všech vyprodukovaných odpadů. Z komunálního odpadu bylo skládkováno téměř 81,5 % odpadů.

Na území Karlovarského kraje se nacházejí čtyři skládky odpadů (Božičany, Březová, Hradiště (Činov) a Vintířov). Každá provozovaná skládka musí být v dnešní době pečlivě zabezpečena, aby se z ní nedostávaly žádné škodliviny do okolí. Zabezpečení se provádí kombinací přírodních (štěrky, jíly) a umělých (geotextilie) materiálů. Tyto materiály jsou navrstveny pod uloženým odpadem a při rekultivaci skládky se jimi izoluje odpad i z vrchu.

Nákres rozložení vrstev izolujících skládku je možné si prohlédnout například na webové stránce města Prachatice.

Přetrvávajícím nešvarem jsou černé skládky, které tvoří lidé mimo vyhrazená místa. Jejich likvidace je časově i finančně náročná a často i nemožná, protože tyto skládky bývají nezodpovědnými lidmi mnohdy stále obnovovány. Z takových skládek se navíc do okolí dostává mnoho nebezpečných látek.

Zpět

            Spalování

Spalování je uvažováno jako účinná možnost snížení množství skládkovaného odpadu za jeho současného energetického využití. Spalováním odpadu lze získat tepelnou a elektrickou energii, část se většinou využívá pro provoz spalovny, část jde do sítě. Výhřevnost odpadu je přitom srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí (je trochu nižší), výkony turbín na výrobu elektrické energie jsou u českých spaloven v řádech megawattů. Spalováním odpadu ale vzniká řada škodlivých látek, které je nutné odfiltrovat, aby neunikaly do ovzduší.

V současné době jsou v republice v provozu tři velkokapacitní spalovny odpadu (pokud nepočítáme menší spalovny na nebezpečný odpad, většinou ze zdravotnických zařízení), a to v Praze, v Brně a v Liberci.

Karlovarském kraji není funkční žádná spalovna odpadů. Sokolovská uhelná, a.s. zvažuje využití odpadu jako zdroje pro výrobu elektrické energie. Projekt využívá palivo z odpadů místo  hnědého uhlí v technologii zplyňování v paroplynovém cyklu výroby elektrické energie. Záměr předpokládá nahrazení až 20 % paliva peletami z odpadu.

Názory na spalování odpadu, jeho pozitiva a negativa, se různí. V každém případě by ale nemělo nahradit nebo snížit třídění odpadů a jeho následné materiálové využití (recyklaci, kompostování). To musí zůstat prioritou jako ekonomicky i ekologicky výhodnější varianta využití odpadu.

Zpět

Druhy odpadů

Odpady můžeme třídit podle jejich původu (odpad z domácností, ze zemědělství, z různých typů průmyslu), podle jeho nebezpečnosti, podle skupenství (pevný, kapalný, plynný) nebo podle možností, jak ho dále využít.

Zpět

            Jaké odpady produkujeme

Produkce odpadů po jednotlivých skupinách definovaných zákonem za rok 2001 v Karlovarském kraji je zveřejněna v Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje.

Odpady se rozlišují podle různých kritérií, pro život běžného občana jsou zásadní ty typy odpadu, se kterými se nejčastěji setkává a které může sám produkovat. Jedná se hlavně o komunální odpad, tříděný odpad, nebezpečný odpad, nepoužitelné elektrozařízení, velkoobjemový odpad, stavební suť, autovraky, pneumatiky a bioodpad.

Každý občan pak musí vědět, kde má příslušný odpad odevzdat. Komunální odpad míří do popelnic, tříděný odpad do kontejnerů (papír, plast, sklo, nápojové kartony, v některých obcích i elektrozařízení a bioodpad), nebo do sběrného dvora. Do sběrných dvorů se také obvykle odváží velkoobjemový odpad, nebezpečný odpad a stavební suť, autovraky se odevzdávají na místa, která mají k jejich ekologické likvidaci licenci, staré pneumatiky by měli vybírat jejich prodejci.

Dále se každý z nás podílí na produkci kalů z čistíren odpadních vod, které se dále zpracovávají. Tyto kaly jsou buď skládkovány, nebo kompostovány. Často se využívají k rekultivacím.

Zpět
            

            Třídění

Třídění odpadů je z velké části v rukou každého občana. Jen na nás záleží, kolik procent odpadu bude vytříděno k následnému dalšímu zpracování nebo k likvidaci (v případě nebezpečného odpadu) a kolik dále využitelného materiálu skončí bez užitku zahrabáno na skládkách. Užitečné informace ke třídění, tipy a rady, co do barevných kontejnerů patří a co ne, naleznete na webových stránkách společnosti Eko-kom.

Třídění odpadů probíhá pomocí speciálních barevných kontejnerů a také ve sběrných dvorech.

V Karlovarském kraji je možné třídit papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy, nebezpečný odpad, bioodpady, objemné odpady a elektroodpad. V posledních letech je opětovně zaváděn sběr bílého skla. V kraji je podle údajů společnosti Eko-kom instalováno 5571 kontejnerů na tříděný sběr. Z těchto kontejnerů je k recyklaci ročně získáno v průměru 32 kg odpadů na osobu.  Instalaci a svoz těchto kontejnerů zajišťuje firma Resur. Takto svezený materiál je dále zpracován na třídící lince v Otovicích. Vytříděný materiál je poté transportován ke konečnému zpracovateli (papírny, zpracovatelé plastů, sklárny).

V  kraji je v současnosti v provozu 26 sběrných dvorů. Za rok vytřídí průměrně každý obyvatel kraje 65 kg odpadů.

Podpora a osvěta v oblasti třídění odpadů zůstává prioritou kraje, cílem každého z nás by mělo být třídit maximum toho, co možné dále využít, a snižovat tak produkci netříděného komunálního odpadu.

Zpět
 

                        Bioodpady a kompostování

Bioodpad je tvořen hmotou, která je biologicky rozložitelná. Vzniká v kuchyních při přípravě pokrmů, udržováním zeleně, sběrem spadaného listí i ovoce a také čištěním odpadních vod.

Bioodpad tvoří podstatnou část komunálního odpadu. Na skládkách je ale jeho zastoupení nežádoucí, tvoří se z něj plyny a tekutiny, které je nutné filtrovat. Sám o sobě je ale cennou surovinou, která je při odděleném sběru dobře využitelná, ať už ke kompostování nebo pro bioplynové stanice.

Kompost jako způsob využití biologicky rozložitelného odpadu může mít některá rodina vlastní. To však je realizovatelné většinou jen u domů s vlastní zahradou. Informace ke kompostování, návod k založení kompostu a další zajímavosti jsou shrnuté například na stránkách Ekodomova.

Ti z nás, kteří nemají vlastní zahradu nebo na ní z různých důvodů kompost nezakládají, mohou využít jiné možnosti sběru bioodpadu. Lze ho odkládat do velkoobjemových kontejnerů, které bývají pravidelně přistavovány na určených místech, nebo je bioodpad možné shromažďovat do speciálních barevných kontejnerů podobně jako plast, papír a sklo. Také v některých sběrných dvorech je možné bioodpad uložit. Z těchto veřejných sběrných míst míří bioodpad do velkých kompostáren. Produktem procesu kompostování je humus, který se využívá v zahradnických substrátech i jako hnojivo. Na území Karlovarského kraje jsou čtyři velké kompostárny (Březová, Hradiště, Karlovy Vary a Třebeň).

Dalším využitím biologicky rozložitelného odpadu jsou bioplynové stanice. V nich se využívá, na rozdíl od kompostáren, rozklad bez přístupu vzduchu (tzv. anaerobní digesce, fermentace). Produktem pak je bioplyn, který je využíván na výrobu energie (tepelné, elektrické). V Karlovarském kraji v současné době není žádná bioplynová stanice.

Zpět
                       

                        Plast a recyklace

Průměrná česká domácnost vytřídí 21 kg plastu za rok. Plast lze odevzdat v některých sběrných dvorech nebo pomocí žlutých kontejnerů na tříděný odpad. Velká část takto získaného materiálu pochází z obalů různých výrobků. Dle informací společnosti Eko-kom, která podporuje recyklaci obalových materiálů, bylo v roce 2010 využito k recyklaci 61 % plastových obalů.

Po svozu je plast dále tříděn na třídící lince. Zvlášť se třídí PET lahve, fólie, duté plastové obaly, polystyren a směsný plast. Každá z těchto skupin se pak zpracovává samostatně. Nejžádanější složkou tříděného plastu jsou PET lahve, ty se třídí i podle barev. Pro zpracovatele jsou nejcennější bezbarvé lahve.

Z recyklovaných plastů se vyrábí například izolační tvárnice, ploty, zatravňovací dlažba, protihlukové stěny, zahradní kompostéry, chodníkové obrubníky, terasové desky, plastové profily, koberce, oděvy, nové PET lahve nebo fólie.

Karlovarském kraji sídlí jedna firma, která se recyklací plastu zabývá. Je jí firma Recyplast v Bochově, která odevzdaný plast třídí a vyrábí z něj granulát pro další výrobu.

Zpět

                        Papír a recyklace

Každá česká domácnost vytřídí v průměru za rok 30 kg papíru. Tento papír lze odevzdat do speciálního kontejneru (modrého) nebo ve sběrných dvorech. Dle informací společnosti Eko-kom, která podporuje recyklaci obalových materiálů, bylo v roce 2010 využito k recyklaci 95 % papírových obalů.

Po odevzdání putuje papír na třídící linku, kde je rozdělen podle druhu (noviny, časopisy, kartony a lepenka a ostatní papír) a slisován do velkých balíků. Většina roztříděného papíru putuje dále do papíren, kde se z něj vyrábí nový recyklovaný papír.

Proces výroby recyklovaného papíru spočívá v rozemletí papíru a jeho namočení, čímž vzniká řídká kaše. Potom se papír zbavuje nežádoucích příměsí, jako jsou kancelářské sponky a svorky nebo celofánová okénka z obálek a lepicí pásky z krabic. Papírová kaše se potom nanáší na síta a lisuje do výsledné podoby papíru. Nedílnou součástí výroby papíru je jeho sušení. Podobným způsobem je možné vyrobit recyklovaný papír i doma, stačí k tomu staré noviny, voda a sítko natažené v rámečku.

Papír je tvořen vlákny, která se recyklací zkracují, a papír se potom třepí a rozpadá. Proto není možné papír recyklovat neustále dokola. Udává se, že recyklace je u běžného papíru možná maximálně sedmkrát. Přesto je úspora stromů při využívání recyklovaného papíru vysoká.

Z recyklovaného papíru se vyrábí lepenky, kancelářský papír, noviny, obaly na vajíčka, krabice, toaletní papír nebo třeba sešity. Velká část vyrobeného běžného papíru je s příměsí recyklovaného sběrného papíru.

Kromě výroby papíru se sebraný papír využívá na tvorbu briket nebo třeba stavební izolace.

Karlovarském kraji, v Potůčkách, je papírna EKOPA, která se specializuje na výrobu různých typů lepenek za použití sběrového papíru.

Zpět

Sklo a recyklace

Každá domácnost v České republice vytřídí v průměru 26 kg skla za rok. Většina tohoto skla pochází z obalů – lahve od pití, sklenice od zavařenin. Podle informací společnosti Eko-kom bylo v roce 2010 využito k recyklaci 75 % obalů ze skla.

Sklo se vybírá do speciálních kontejnerů (zelených a bílých). Většinou se jedná o takzvané zvony, protože sklo je těžké a plné plastové kontejnery se snadno pod jeho vahou ničí. Dnes už se na většině míst vybírá zvlášť barevné a zvlášť bílé (čiré) sklo.

Sklo se potom sváží na skladovací místa, odkud míří na třídící linku. Sebrané sklo se musí velmi pečlivě třídit, protože každá nečistota může poškodit nové sklo, a to celou velkou várku. Příměsi, pokud se dostanou ve sklárně do taveniny, mohou taveninu barvit nebo třeba způsobit praskliny hotového výrobku.

Ze skla se proto vybírají všechny neskleněné příměsi. Jedná se hlavně o etikety, ale také kovové částice, jako jsou zbytky uzávěrů lahví, a další materiál. Pro vytřídění nečistot a roztřídění skla se používá ruční třídění i moderní technologie (magnetická separace, optoelektronické zařízení). Skláři třídí sklo na mnoho typů, které běžným uživatelům nejsou rozpoznatelné. Proto je lepší sklo před vložením do kontejneru nerozbíjet, čím větší je totiž střep, tím snáze se pozná jeho původ a tedy i typ skla.

Z dotřiďovací linky míří sklo do skláren, kde se z něj po přetavení vyrábí nové výrobky. Do vsádky se může použít 60 až 85 % střepů ze sběrného skla, je tím tedy ušetřené velké množství surovin. Zároveň dochází k nižší spotřebě energie, úspora činí asi 30 %. K odevzdání starého skla by nás měl povzbudit i fakt, že neznečištěné sklo lze bez ztráty kvality recyklovat stále dokola.

Kromě lahví, skleniček a jiných skleněných výrobků se recyklované sklo používá na výrobu stavebních materiálů, jako je skelná vata, nebo přísada do brusných hmot.

Zpět

                        Nápojové kartony a recyklace

Nápojové kartony se třídí buď do samostatných kontejnerů, nebo častěji společně s plasty nebo papírem do kontejneru pro tyto suroviny. V tom případě je příslušný kontejner viditelně označen oranžovou samolepkou s logem nápojových kartonů.

Z kontejnerů putují kartony na dotřiďovací linku, kde jsou z nich vybrány příměsi. Pokud je karton tříděn spolu s jinou surovinou, na dotřiďovací lince se tyto suroviny od sebe oddělují.

Z linky míří kartony k finálním zpracovatelům. Protože je karton z většiny tvořen papírem, zpracovávají ho často papírny obdobně jako sběrový papír. Zbylé suroviny (hliník a fólie) se pak zpracovávají na jiné výrobky.

Další možností je zpracovávat kartony jako celek. Vyrábí se z nich stavební a izolační desky. V Hrušovanech u Brna sídlí firma Flexibuild, která z nápojových kartonů vyrábí podle vlastní technologie desky pro stavbu domů. Tyto domy i sama projektuje a staví.

V současné době je poptávka po nápojových kartonech v republice tak vysoká, že se všechny vytřízené kartony zpracovávají zde a žádné se nemusí vyvážet za hranice.

Sběr nápojových kartonů ale zatím nedosahuje takové výtěžnosti, jako je tomu u ostatních surovin. Nejvíc kartonů je vytříděno v obcích, kde jsou pro ně zřízeny samostatné kontejnery. Tato varianta je ale pro obce finančně náročnější než směsný sběr s papírem nebo plastem, a proto je využívaná méně často. Mnohem častější směsný sběr (nejčastěji s plastem) je zase z hlediska získaných surovin méně úspěšný. Řada lidí se zřejmě ještě nenaučila nápojové kartony třídit, nebo jsou lidé nejistí, kam mají kartony odevzdávat, a proto je raději netřídí vůbec. Zde je tedy znatelná potřeba další osvěty ze strany obcí a jiných organizací.



Zpět

                        Likvidace starých aut

Nakládání s autovraky a postup při vyřazení automobilu z registru vozidel jsou upraveny zákonem č.56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění. Dále je nakládání s autovraky upraveno vyhláškou č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady v platném znění.

Každý majitel vozidla je po jeho dosloužení povinen nechat ho ekologicky zlikvidovat. Tato likvidace je většinou bezplatná, pokud je vozidlo kompletní, tedy pokud mu nechybí některé z podstatných částí jako je motor, karoserie nebo převodovka. Pokud se ale majiteli prokáže, že vrak nezlikvidoval podle zákona, nebo pokud je jeho autovrak někde trvale odstaven a na náklady obce zlikvidován, je možné kromě vymáhání nákladů na likvidaci uložit majiteli i pokutu.

Ekologickou likvidaci zajišťují firmy, které k tomu mají příslušný certifikát. Majiteli vydají potvrzení o ekologické likvidaci, které je k odhlášení vozidla zapotřebí, a vozidlo potom rozeberou na jednotlivé části, které podle surovin roztřídí k další recyklaci.

Karlovarském kraji je jedenáct autovrakovišť, kde dochází k demontáži vraků a tři další sběrná místa autovraků. Všechny tyto provozovny lze najít na stránkách Karlovarského kraje, pro celou republiku pak na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Likvidace autovraků je pro životní prostředí nezbytná, protože z odstavených vozidel se jinak do prostředí dostává řada nebezpečných látek.

Zpět

Předcházení vzniku odpadů

Ať už je nebo bude zpětný odběr odpadu a jeho recyklace jakkoli propracovaná, vždy by mělo pro každého občana být prioritou minimum odpadů. Tedy naším hlavním úkolem je tvořit co nejméně odpadu a teprve potom máme řešit, jak vyprodukovaný odpad poskytnout k dalšímu zpracování. Každá recyklace totiž něco stojí, takže nevyrobený odpad je dobrý odpad.

Jak můžeme naši produkci odpadů snížit? Některé možnosti jsou celkem jednoduché a pro každého z nás dostupné. Například stačí používat věci, které nejsou na jedno použití, ale vydrží delší dobu, počínaje látkovými taškami a batohy namísto igelitových sáčků a tašek, přes kupování nápojů ve vratných lahvích až třeba k využívání baterií, které lze znovu nabít.

Dále můžeme v obchodech odmítat zbytečné balení již zabalených věcí do dalších obalů. Typické je to ve velkých supermarketech, kde většina pokladních nabízí na všechno zboží igelitové sáčky a tašky, ačkoli je zboží již od výrobce zabalené.

Jiným příkladem může být důsledné využívání papíru po obou stranách. V dnešní době, kdy mnoho lidí pracuje s počítačem, je velkým nešvarem tisk po jedné straně a následné vyhození nepotřebného papíru. Tyto papíry, potištěné po jedné straně, však jde často ještě k něčemu použít, například na drobné poznámky.

V některých městech jde také odevzdat použité oblečení, které není zničené, ve prospěch Charity nebo Červeného kříže.

Zdá se to jako maličkosti? Přesto mohou tyto návyky ulehčit životnímu prostředí a snížit množství odpadu, pokud je bude dodržovat více lidí. Každý z nás k tomu může přispět svým dílem.

Zpět

Text/HTML

Copyright ©2011 Zelený kompas. Všechna práva vyhrazena.

 

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
  |  Přihlásit se